Pigmenty nám umožňují vyrábět dekorativní kosmetiku i zkrášlovat mýdla a další produkty určené na tělo. Proto se hodí mít základní přehled o tom, jaké pigmenty jsou k dostání a jak je při našem čarování využít.
Pigmenty a barviva
Pigmenty jsou velmi jemné prášky, které používáme k barvení našich produktů. Jsou typické tím, že se v naší směsi nerozpouštějí, ale rozptylují. Při výrobě kosmetiky se většinou setkáváme právě s pigmenty.
Kromě pigmentů tu máme ještě barviva. Ta jsou charakteristická tím, že jsou rozpustná v látce, se kterou je smícháme. Takové barvivo můžeme dostat v podobně práškové i tekuté.
Některé látky se dovedou chovat jako pigment i jako barvivo – to proto, že v některých substancích rozpustné jsou a v jiných ne.
Druhy pigmentů
Pigmenty můžou být přírodní nebo syntetické, organické nebo anorganické. Řada jinak přírodních pigmentů se vyrábí v laboratorních podmínkách, aby byla zaručena jejich čistota.
Micy
Výrazem mica, nebo taky slída, se označuje celá řada pigmentů, které se v naší kosmetice objevují stále častěji. Někdy se považují za samostatnou kategorii ani nepatřící mezi pigmenty.
Micy jsou na rozdíl od spousty jiných pigmentů třpytivé a lesklé a nemají tak silné krycí účinky jako jiné pigmenty, nevytvoří naprosto uniformní sytou barvu. Vyskytují se v široké škále barev, od perleťové přes stříbrné, bronzové a zlaté po řadu barev barvy duhy. Použít je můžeme proto, abychom produkt obarvili, dali mu schopnost barvit (dekorativní kosmetika) a nebo abychom mu dodali třpyt nebo lesk.
Mica se vyrábí z různých minerálů (někdy se uvádí, že jich je 37). Velikost a tvar částic mají vliv na efekt micy. Dále výrobci mohou pracovat s povrchem micy, barvit ji, případně míchat s jinými pigmenty.
Oxidy železa
Oxidů železa je celá řada a jejich barevnost se pohybuje na stupnici od žluté přes červenou, hnědou až prakticky k černé. Mají teplé zemité tóny. Často se proto setkáme i s pojmem okr. Běžně se využívají k míchání pigmentových směsí do makeupů, pudrů, korektorů…
Oxid zinečnatý a titaničitý
Oba tyto oxidy známe i díky jejich jinému užití v kosmetice. Poslouží nám ale i jako pigment bílé barvy, taky se používají ke zvýšení schopnosti krytí a rozjasnění jiných pigmentů.
Další anorganické pigmenty
Dále se setkáváme s celou řadou dalších pigmentů – například utramaríny (růžové, fialové a modré), dioxidy chromu (zelené a modrozelené) a řadou dalších oxidů (i když správně chemicky se o “obyčejné” oxidy nejedná).
Organické pigmenty
Další skupinou pigmentů jsou pigmenty organického původu. Ty pocházejí z rostlin i živočichů.
(Aktivní) uhlí mleté na jemný prášek se často používá jako černý pigment.
Karmín (košenila) se asi nejčastěji používá pro svoji sytě červenou barvu. Vyrábí se z těl hmyzu a patří mezi docela kontroverzní suroviny.
Matcha čaj, spirulina, chlorella a kurkuma se taky využívají pro svoji barvu a barvící schopnosti. K červeným tónům nám zase pomohou prášky z řepy, ředkviček a dalších červených plodů.
Jíl a jeho barvící schopnosti
V některých případech můžeme k zabarvení základu použít i jíl. Tam ale musíme počítat s tím, že pro dosažení výraznějšího efektu ho budeme možná muset přidat více a tím pádem jeho obsah může ovlivnit vlastnosti produktu. O jílu najdete celý článek tady.
A nakonec… Jak vybrat správný pigment?
Pigmentů je spousta, na předchozích řádcích jsem vyjmenovala jen některé z nich. Otázkou tedy je, jak vybrat ten správný pigment právě pro náš výrobek.
Ne každý pigment funguje stejně. Hodně záleží na jeho složení, jemnosti, schopnosti odrážet světlo…
Já osobně se kloním k tomu, že do většiny kosmetiky je lepší používat anorganické pigmenty. Nechutnají mikroorganismům a v produktu se nemění. Zároveň se většinou dobře v produktu rozptýlí a dávají mu barvící schopnosti. Speciálně u dekorativní kosmetiky je to právě to, co hledáme. Takže tady dobře uplatíme micy, oxidy a další pigmenty získané z nerostů.
Oproti tomu u mýdel můžeme sáhnout skoro po čemkoliv. Osobně sice barevným mýdlům tolik nefandím (protože obyčejné bílé mýdlo myje stejně dobře jako to barevné), ale u mýdla je ohromnou výhodou fakt, že je to bezvodý produkt a navíc u něj neočekáváme žádný barvící účinek. Mýdlo by mělo být krásné na pohled, ale vůbec nevadí, že nebarví. V mýdle tak kromě anorganických pigmentů uplatíme i ty organické, pak různá přírodní barviva a taky jíly. Mnohé z těchto látek dodají mýdlu speciální vlastnosti a pomůžou o pokožku pečovat.
Dráždivost pigmentů
I když se u řady pigmentů (třeba speciálně u mic) říká, že nezpůsobují podráždění, já se přikláním k tomu, že riziko podráždění tu vždy je. Nevíme, jak ten který pigment byl vyrobený, a navíc člověk ještě pořád neví všechno :). Lidé s velmi citlivou pokožkou by proto i tak měli být radši na pozoru.
Pigmenty proto primárně dávám tam, kde mají přinést účinek – což je v dekorativní kosmetice. Je fajn, že pro dekorativní kosmetiku existují relativně přírodní a bezpečné alternativy a že i my doma s nimi při svém tvoření můžeme počítat.
Nakonec, taky určitě stojí za to připomenout, že suroviny pro výrobu kosmetiky by skutečně měly být v dostatečné kvalitě – musí být dostatečně bezpečné pro aplikaci na pokožku. Pozor, některé pigmenty nemusí být vhodné pro použití do produktů na pusu.
A co vy a barvičky? Používáte pigmenty, jaké máte nejraději?
Pokud ještě nepoužíváte, tak můžete začít třeba výrobou rtěnky.
PS: Pokud si nějaký pigment chcete pořídit, mrkněte na Kosmetika hrou. Odtamtud mám většinu zásob já :).
