Horchata de chufa / španělská orčata z čufy

Španělská horchata - mléko vyrobené z chufy

Pojem horchata (čteme orčata) označuje jednu dost zajímavou skupinou nápojů. Jedná se totiž o rostlinná mléka. Za jeho vznik můžeme poděkovat španělské Valencii. Právě ta valencijská verze horchaty je vyrobená z hlízek zvaných chufa (čteme čufa). Další hodně oblíbená varianta je horchata z rýže – ta je dost typická pro Latinskou Ameriku, třeba pro Mexiko. No a krom těchto dvou je tam třeba ještě horchata z mandlí, melounových semínek nebo sezamu.

Když nad tím zapřemýšlím, ta typická horchata z chufy bylo asi první rostlinné mléko, který jsem ochutnala. Poprvé mi ho naservírovali před skoro pěti lety. Bylo mi řečeno: buď ho budeš milovat, nebo nenávidět. Nějak jsem ho vypila, ale nic extra mi to nepřišlo. Bylo to jako sladký mlíko. Po asi dvou letech jsem ho zkusila zas, přeci jen je nápoj španělského léta. Druhá šance horchatě už vyšla a já se stala pravidelným konzumentem – ale té prodávané balené. Což je bohužel kromě samotnýho mlíka z chufy taky spousta cukru, sirupů nějakých zvýrazňovačů chuti a nevím čeho všeho. Naštěstí jsem jednoho dne narazila na hlízky chufy. A horchatové dobrodružství začlo znova :).

Horchata – katalánsky orxata – je vyrobená v mžiku. Jediný problém je delší namáčení hlízek. Hlízky se všude po světě nazývají chufa podle španělského originálu. Rostlinka, která hlízky dává, se jmenuje šáchor jedlý. Hlízky se nejvíc využívají k výrobě horchaty, ale dají se i jíst – takže zbytky od výroby horchaty nevyhazujeme, pěkně je zpracujeme. Hlízky se prodávají dobře usušené, jsou tvrdé a mají pomačkaný, zcvrklý vzhled. V obchodech se dá koupit kilo chufy za nějakých 8 euro, v malých obchůdkách to bude o něco dražší. Všechna chufa pochází z Valencie, z komarky zvané L´Horta, nepěstuje se nikde jinde. Z tohohle důvodu si myslím, že není potřeba hledat „bio kvalitu“ – chufa je tradiční komodita, její produkce je regulována a místní zemědělci svoji práci berou vážně. Nálepka bio je proto spíš marketingový tah.

No a teď k receptu na horchatu, já jsem použila:

  • asi 180 g suchých hlízek chufy
  • vodu – na namočení, co bylo třeba, a k přípravě samotného mléka asi 750 ml

Jeden z tradičních receptů ale zní

  • 250 g chufy
  • 1 l vody
  • 125 g cukru
  • často se přidává skořice a/nebo citron

Sušené hlízky chufy/šáchoru jedlého

Postupů je spousta, v podstatě se nijak neliší od těch na přípravu jiných rostlinných mlék.

Hlízky jsou poměrně velké, a tak se namáčejí delší dobu. Minimum je 24 hodin, já je naposled měla v lednici asi  5 dní. Nejdřív je propláchneme vodou, dáme do misky a zalijeme další vodou tak, aby byly kompletně ponořené. Přikryjeme folií, dáme do lednice. Čas od času vodu vyměníme. Na konci máčení je zas propláchneme.

Umixujeme nafouklé hlízky s vodou, dáme tolik vody, aby mixování bylo bez problému. V tomhle momentu někteří ještě dávají směs na další dvě hodiny do lednice.  Ať dáme nebo ne, do kaše přidáme zbylou vodu a dobře promícháme, nebo klidně zase promixujeme. Pak už jen cedíme přes jemný sítko neby plátýnko. Pokud nemáte zkušenosti s výrobou rostlinných mlík, tak vězte, že často se tekutina z hmoty mačká, jak se dá. Teda i za pomocí rukou, prostě to pěkně zmáčknem :). Výsledek může mít až takovou béžovo-šedou, těžko popsatelnou barvu, záleží na koncentraci. Takže pokud tekutina nebude světloučká, neděste se :).

Nakonec je pak na každým, jestli výsledek nějak přichutí – ať už sladidlem (to není můj případ) nebo třeba právě skořicí.

Horchata je nejlepší vychlazená, někdy se podává i s ledem.

Španělská orxata z xufy

Recept na španělskou horchatu z chufy

dify.cz