Je to už nějakou chvíli, co jsem sáhla na první řádky kódu a začala tvořit první články (vlastně jsme na tom dělaly se Šári), vedoucí k dnešnímu dify. Nebyla bych to já, kdybych nechtěla zase nějakou změnu. A při plánování změn jsem viděla to číslo – 554 publikovaných článků. Fíha. Další bude mít pořadové číslo 555, co s ním?
Za tu dobu se stala spousta věcí, dost jsem se toho naučila a taky odnaučila :). Vím, že jsem k něčemu podobnému aspoň trošku pomohla i některým z mých návštěvníků a hlavně návštěvnic. Viz „kapitola“ deodoranty a zubní pasty. Mam velikou radost, že se tolik lidí do toho navezlo se mnou, že si mícháte vlastní často naprosto jednoduchý, ale funkční výrobky. Můžeme tak zapomenout na chemii z regálů obchodů. Pro mě osobně tohle znamená svobodu.
Na začátku jsem chtěla hodně experimentovat, zkoušet a objevovat. V některých případech jsem fakt nevěřila, že by se dala komerčně vyráběná chemická verze nahradit verzí přírodní, domácí, vcelku primitivní a často líp fungující. Dneska skoro všechny tyhle domácí produkty denně používám a jsem s nima ohromně spokojená.
Abych řekla pravdu, dospěla jsem do fáze, kdy mě to experimentování a všelijaké testování už tak nebere. Mám pro to jedno vysvětlení – spokojenost. Mám svoje oblíbence. Ve srovnáním s dobou před blogem už nepotřebuju trávit čas přemýšlením, sháněním a hlavně čekáním, jestli to bude trefa, nebo propadák. Už si nedovedu představit kupovat klasické kosmetické výrobky v drogerii. Pročítat obaly, porovnávat je a v podstatě kupovat zajíce v pytle. Z těch zajíců končilo asi tak 98 % v koši někdy za dva roky. Možná jsem to tu někde už psala, ale víte, co byl jeden z impulsů k výrobě vlastních produktů? Byl to fakt, že přestali vyrábět jednu relativně dobrou pleťovou vodu. Asi jediná pleťovka, po které pleť fakt vypadala líp, s řasou a mořskou solí za asi 2 eura a něco. Samozřejmě, ještě tu byly moje problémy, které mě navedly na přírodní kosmetiku. Nechtěla jsem ale žádnou kosmetiku kupovat, aby mi ji zase nestáhli z prodeje. Proto jsem chtěla něco vlastního, o co mě nikdo nepřipraví :)
Myslim, že tímhle článkem jsem chtěla především říct jedno – přírodní, domácí, DIY kosmetika (nebo jakkoliv jinak ji nazveme) je prostě ohromná. Může ji používat naprosto každý. Je i pro ty největší lenochy (i já jsem často lenoch). Pokud mezi ně patříte, nemíchejte nic. Stačí koupit základní olej (třeba mandlový), vybrat si základ pleťové vody (super jsou hydroláty jako je růžová nebo třeba levandulová voda, ale zrovna tak funguje obyčejný zelený čaj nebo třeba voda z ovesných vloček). K tomu přidáte pár dalších drobností jako rostlinné máslo (místo balzámu na rty nebo masti na suchou kůži) nebo esenciální olej (na podporu hojení, desinfekci, proti zánětům atd.) a taky sodu a jíl. Díky tomuhle si vytvoříte nejen kosmetickou výbavičku, ale taky dovybavíte domácí lékárničku, přírodně. Občas se stane, že někomu nesedne první olej, ale to nevadí, využije se jinak. Nejdůležitější je udělat první krok.
Vím, že taky spousta z vás už přírodní kosmetiku miluje nebo se vám začíná dostávat pod kůži. Necháváte mi ohlasy, píšete zkušenosti, občas nasdílíte nějaký můj post/recept a nebo naopak ukážete, co děláte vy. Pak jste inspirací vy mně a moc se mi líbí, že nás je víc.
Významnou část blogu taky tvoří, spíš tvořilo téma jídlo. To je už je podstatně náročnější. Pořád je tu boj mezi tím, co je a co není zdravé. Je to ohromně moderní záležitost a bohužel, špatně je asi tak 90 % všech názorů na téma zdravého stravování. I když se situace zlepšuje, hodně mýtů se pomalu odbourává, tak pořád se jedná o oblast, kde vládnou peníze. Nutella – zdravá snídaně, to je naštěstí snad už minulost. Co ale Brumík pro děti? Hlavně se vyhnout tukům? Trendy ve výživě udávají hlavně výrobci potravin. Na druhou stranu, spousta směrů „zdravého stravování“ jde do extrémů a je založená z velké části na přesvědčení a krátkodobých zkušenostech. Po načítání a testování všeho možného jsem dospěla k tomu, že nejlepší je prostě vyváženost. Inspirovat se tím, jak se klasicky vařilo, volit kvalitní suroviny, jíst hodně zeleniny a poslouchat svoje tělo. Místo ultra zdravé stravy (stejně nikdo neví, co přesně to je :)) jsem přešla na hodnotnou stravu. Do tohohle mi občas zapadne i knedlík, prostě ho vyvážím spoustou lupení. Recepty a nějakou tu základní teorii najdete teď hlavně na foodnotes.cz (alias na foodnotesu).
Ještě bych teda ráda přišla na jednu věc – jak kromě jídla a kosmetiky taky „navařit“ čas. Všichni ho máme nedostatek, tak by se recept jistě šiknul. Tak uvidíme :)
Díky, Pavlo, za hezké shrnutí. Váš blog je pro mě příjemnou inspirací, jak si začít doma s pár základními surovinami vyrábět vlastní kosmetiku. Nejsem žádný kosmetický maniak, nelíčím se, ale balzám na rty, krém na obličej nebo olej na tělo používám ráda. Cením si vaší upřímnosti v článcích, kdy sdílíte své vlastní poznatky, nikoliv to, co se zrovna „hodí“.
Dobrý večer (nebo ahoj? :)) Marcelo, moc díky za komentář! Kosmetika je dalším místem, kde se skvěle uplatňuje minimalismus. Já ji mam pro tohle tak moc ráda. A díky za odkaz na blog, určitě zaskočim na nějakou mega minimalistickou inspiraci :)