Vykuřování – mini průvodce začátkem (#mojeobjevy)

Kadidelnice a pryskyřice pro domácí vykuřování

O vykuřování už jsem delší dobu slýchala. Asi hlavně od Judit (z Kosmetika hrou). Taky mám doma už nějaký pátek krásnou starou kadidelnici. Ze začátku jsem nevěděla, k čemu pořádně je, ale líbila se mi – našla jsem ji v domě po bývalých majitelích. Teď už vím, že tu čekala na mě pěkných pár let a že nastává čas se s ní začít přátelit :).

Vykuřování je pro mě nové téma a teprv ho objevuju. Chci se o moje objevy podělit i s vámi. Podzim přímo vybízí udělat si útulno a podpořit teplo domova. A vykuřování mi přijde jako skvělá součást plánu. Takže jdem na to… na první článek o vykuřování.

Co je vykuřování?

Vykuřování má blízko ke všemu, čemu se tu věnujeme. Pracuje (nejen) s vůněmi a využívá mnoha přírodních materiálů – bylinek, koření, kůry, pryskyřic… i esenciálních olejů.

Vykuřování spočívá v zahřívání nebo pálení našeho vybraného materiálu, čímž se do okolí uvolňují látky v něm obsažené.

Vykuřování bylo a je součástí různých tradic a rituálů po celém světě. A pokud se dobře pamatuju, kouř z bylin se využíval i k čištění prostor určitých nemocnic. Dle kraje a kultury se tradice velmi mění. Ostatně františek, purpura nebo třeba indické vonné tyčinky jsou taky příkladem vykuřovadla.

Jak na vykuřování?

Metod, které se při vykuřování využívají, je spousta. V základu je dělíme na metodu přímého pálení a nepřímého pálení, lépe řečeno zahřívání. V prvním případě dochází skutečně k pálení materiálu, ve druhém však materiál jako takový nepálíme – často nemůžeme, protože sám třeba i nehoří. K materiálu tedy přidáváme zdroj tepla, většinou uhlík.

K vykuřování můžeme používat hotové kadidelnice, misky a pícky. Zrovna tak si ale často vystačíme jen s provizoriem – třeba kusem alobalu. Musíme ale myslet na to, že pracujeme se zdrojem tepla a kde je tepla příliš, tam se může objevit i nebezpečí ohně.

Co vykuřovat?

Kadidlo známe asi všichni. Tím ale vykuřování jen začíná. K vykuřování můžeme použít spoustu materiálů, domácích i z dovozu. Listy, květy, koření, kůru, pryskyřici… samotné či ve směsi. A taky je dále doplňovat třeba esenciálními oleji.

Spousta toho, co budeme vykuřovat, bude krásně vonět. Ale ne všechno. Některé bylinky nevoní ani samy o sobě, natož při pálení. To ale neznamená, že nemají požadovaný účinek. Vždy záleží na tom, co a za jakým účelem chceme při vykuřování uplatnit.

K čemu že to vykuřování je?

Vykuřování má dost blízko k aromaterapii, vlastně já osobně bych vykuřování skoro viděla z části jako aromaterapeutickou metodu. Pracuje s aromatickými molekulami určitým způsobem a snaží se je využít – a ty snahy jdou mnohem dál za chuť udělat si to voňavý. Působí na tělo i mysl. A taky na prostor. Může léčit, může čistit. Některé účinky lze doložit vědou, u jiných ale stačí, když mají oporu ve staletích praxe.

Tak jako u klasické aromaterapie, i tady se musíme připravit na to, že ne každému “voní”. Ale to vůbec nevadí.

Kadidlo - olibanu - k vykuřování prostor doma

Bezpečné vykuřování především

U vykuřování je potřeba vzít v potaz několik věcí, pokud mluvíme o bezpečnosti.

Za prvé, pracujeme s teplem nebo přímo ohněm. To znamená zvýšenou opatrnost, vykuřování nenecháváme bez dozoru a myslíme na (ne)hořlavost materiálů.

Za druhé, k vykuřování používáme jen kvalitní ingredience a směsi. Absolutní ne všelijakým laciným tyčinkám a směsím neznámého původu. U nich nevíme, co pálíme, a můžeme si hodně ublížit. Suroviny si nasbíráme na čistém místě sami nebo koupíme u důvěryhodného prodejce. Spoustu ingrediencí najdeme ve spíži nebo šuplíku s ingrediencemi pro výrobu kosmetiky.

Za třetí, kouř jako takový může mít i své stinné stránky. Sám o sobě totiž zdravý rozhodně není. Záleží ale na tom, jak a z čeho vzniká. A jak s ním naložíme.

U vykuřování často jde o očistu prostoru. Kouř tak necháme rozptýlit po prostoru, udělat svoji práci a pak ho necháme odejít – pořádně mu pomůžeme vyvětráním. Nejde tak o to trávit den s vykuřovadlem, ale o to nechat ho splnit úkol. A taky vykuřování je rituál. A rituály patří spíš výjimečným chvilkám :). Ke každodenní kúře třeba v období chřipek určitě lépe poslouží klasická aromaterapie, speciálně pokud využijeme difuzér. Večer zase oceníme třeba krém nebo voňavý polštářek. Vykuřování si ale nachystáme třeba na jeden večer v týdnu, kdy čekáme plískanice a chceme si udělat příjemnou atmosféru, odpočinout si. A nebo když potřebujeme vyčistit hlavu a hlavně domov od starostí.

Co dál?

Pokud vás vykuřování zaujalo, můžete si vyzkoušet nějakou vykuřovací směs nebo třeba i jen jedno kadidlo nebo jinou pryskyřici. Najděte si, co vám bude sympatické, a podle toho si pak zvolíte metodu vykuřování. Já mám prozatím doma myrhu a dva druhy kadidla a určitě vyzkouším i nějakou vlastní jednoduchou směs. Už se docela těším, akorát si ještě chvilku počkám – momentálně žiju v malym prostoru s mym andulákem a jeho vykuřovacích pokusů zatim radši ušetřim. Budu se ale připravovat na tu velkou chvíli, kdy přejdu od teorie k praxi… Už se blíží :).

Jinak vykuřovadla najdete zase na Kosmetika hrou, docela nedávno se rozšířila jejich nabídka a když jsem pročítala popisky produktů… No co vám budu říkat, měla jsem dojem, že je cítím až domů. Omkrnout je můžete tady. Vyzkoušet můžete myrhu (koupit) nebo kadidlo (koupit) a určitě nezapomeňte na uhlíky (tyhle).

dify.cz

2 ks komentářů