Období vlezlého chladna a někdy nekonečného nachlazení se nezadržitelně blíží. Lékárny nás začnou lákat ke stojanům s vitamíny proti nastuzení, v televizi si celé rodiny budou pochvalovat zobání tabletek z pěkných krabiček. A „céčko“ tomu všemu bude kralovat. Má to ale vůbec nějaký smysl?
O vitamínu C
Vitamín C je jedním z nejznámějších, dalo by se říct nejzákladnějších vitamínů. Je součástí mnoha preparátů. Je opravdu důležitý pro naše zdraví a naše tělo si ho bohužel neumí vyrábět samo. Jeho dostatečný přísun je tedy pro nás klíčový. A to přísun pravidelný, protože tělo si ho ani neumí uložit do zásoby.
Vitamín C a imunita
Po dlouhou dobu jsme ze všech stran slýchávali, že pokud budeme mít hodně vitamínu C, náš imunitní systém bude lepší, a pokud na nás bacil udeří, že mu to „céčkem“ vrátíme. Dnes si ale řada vědců vůbec není jistá, jak to vůbec je.
Jeden z faktů, o kterém se můžeme dočíst, je, že vitamín C je obsažen v plazmě a leukocytech, které jsou právě součástí imunitního systému. V případě infekce nebo i stresu obsah vitamínu C klesá. Nabízí se tedy potřeba vitamín C doplňovat.
Vitamín C ale také není jedinou látkou, kterou imunitní buňky potřebují – třeba zinek je také zásadní zrovna jako vitamín E, bioflavonoidy a řada dalších. Ostatně i samotný název „imunitní systém“ napovídá, že to tak snadné nebude a že se jedná o složitý komplex.
Vitamín C má nějakou úlohu v imunitním systému, ale rozhodně není tím nejzásadnějším, jak se podle mnoha zdrojů může zdát. Je to prostě stereotyp, který jen přiživují výrobce džusů a jiných přípravků s vitamínem C.
Jak získat dostatek vitamínu C
Vitamín C je důležitým vitamínem pro tělo a naše pozornost by k němu měla směřovat i proto, že je poměrně problematický – velmi snadno se totiž znehodnotí. Škodí mu světlo, vzduch a samozřejmě teplo i jakékoliv skladování. Nejlepším zdrojem je tedy čerstvé ovoce a zelenina, konzumované za syrova a ihned po přípravě. Smoothie je prostě nejlepší pěkně čerstvoučké ihned po umixování, zeleninu a ovoce krájíme ostrým nožem, aby se co nejméně poškodily buňky.
Vstřebávání vitamínu C
Schopnost vstřebávání vitamínu C je další věc, která je zásadní. Vitamín C je vstřebáván v tenkém střevě. Tělo je schopno vstřebat jen omezené množství – pokud přijmeme do 180 mg vitamínu, tělo si dokáže vzít až 90 %. Při vyšší konzumaci se vstřebané procento snižuje.
Takto dobrý výsledek ale můžeme očekávat jen v některých případech.
Kyselina askorbová ještě není vitamín C!
Kyselina askorbová je provitamínem vitamínu C – vykazuje tedy aktivitu pro vitamín C typickou. Pojem kyselina askorbová je však téměř nicneříkající. Existuje totiž kyselina L-askorbová – tedy přírodní vitamín C, a pak kyselina D-askorbová , a to je syntetická látka.
Skutečným vitamínem C je pouze kyselina L-askorbová – jen ta má všechny ty zásadní účinky pro naše tělo. Kyselina D-askorbová je pro tělo v podstatě bezcenná.
Přírodní nebo umělý vitamín C
Informací o rozdílu mezi přírodním a uměle vytvořeným vitamínem C je velmi, velmi málo. Co je ale občas zmiňováno, je že přírodní vitamín C se vyskytuje v komplexech – samotná kyselina L-askorbová je součástí celé struktury, která funguje jako celek a jako celek je také tělu přínosem. Syntetický vitamín C tedy nemá všechny schopnosti přírodního vitamínu C, protože jednoduše není kompletní, uměle nelze vytvořit potřebné struktury. Tělo tedy bude vždycky mnohem lépe pracovat s přírodní formou vitamínu. Ideální je rozdělit ovoce a zeleninu do několika porcí a dodávat vitamín C postupně, aby ho co nejvíce vstřebalo.
Neodpustím si poznámku k výskytu kyseliny askorbové ve vitamínových preparátech. Ve složení valné většiny z nich uvádějí právě kyselinu askorbovou, ne L-askorbovou. A za ní se může schovávat cokoliv. Je to náhoda, je to omyl, nepřesnost? Když jsem se snažila najít nějaké vysvětlení, dopátrala jsem se různých databází i z oboru farmaceutiky. A tam vitamín C jednoduše nazývají kyselinou askorbovou. Kdo jiný ale by měl tyto varianty rozlišovat, když ne ti, kteří testují jejich účinky a pak je prodávají v podobě léčiv či doplňků?
