Přírodní kosmetika je úžasná a skvělá, ale často se kolem ní rozšiřují mýty, které jí škodí. Někdy z ní dělají zbytečnou vědu, jindy slibují nereálné účinky nebo vlastnosti nebo vytvářejí závěry, které prostě nejsou pravda. Je to škoda. Proto dávám dohromady pár věcí, na který jsem narazila na internetu a které si zaslouží pozornost.
Jediné správné dávkování
Na internetu jsou spousty receptů na výrobu kosmetických produktů. Některé z nich jsou ale vydávány za ty jediné správné. Prostě máte pocit, že pokud nedáte přesný a hlavně správný počet kapek esenciálního oleje, tak že je všechno ztracené. Tohle je taky jedna z prvních otázek, se kterými se každý setká v začátcích výroby kosmetiky. Často se nad tím dumá a hledá ta nejlepší rada. Přitom odpověď je tak jednoduchá: neexistuje u ničeho to jediné správné množství. Nikdo prostě neví, jaké množství je to správné a taky neví, jaké přesné složení má levandulový esenciální olej získaný ze suroviny vypěstované v tom a tom roce u jedné vísky v Provence. Existují však obecná pravidla, jako pomoc pro nás. Mezi ně patří třeba ředění esenciálních olejů – protože jsou prostě extra koncentrované a často dráždivé. Nebo třeba přidávání pár kapek lecitinu do pleťových produktů, protože lecitin pomáhá „propašovat“ některé látky kůží.
Všude jsou výjimky, tak i tady :) Tou výjimkou je třeba otázka konzistencí. U výroby emulzí máme stanovené správné poměry složek. To jednoduše proto, že se mezi látkami musí vytvořit potřebné vazby. To je to samé, jako když přemýšlíte, jak udělat ze 7 lidí 4 páry. Množství složek v emulzích se dá i spočítat podle vzorců. Pokud chceme vyrobit třeba mazání na bázi olejů a másel, budeme mít už o něco míň přesnější poměry. I tady ale ty poměry pracují s vlastnostmi složek a jejich chováním při různých teplotách. Jsou to věci, které jsou vidět.
Obsah látek v surovině a v esenciálním oleji
Další spousta omylů se dá připsat chybnému dovozování. Hodně typicky je to třeba přenesení vlastností základní suroviny na produkt z ní. Jako dokonalý příklad vytáhnu citronový esenciální olej. Že má prý hodně vitamínu C. Citronový (ani jiný citrusový) esenciální olej neobsahuje vitamín C. A to z mnoha důvodů. Protože esenciální olej je směs aromatických látek – vitamíny nejsou aromatické. Vitamín C je rozpustný ve vodě – esenciální olej ze své podstaty odpuzuje vodu. Takže odpuzuje i to, co obsahuje vitamín C. Nehledě na to, že se velká část esenciálních olejů získává destilací. Tedy že ve hře je teplo a teplo likviduje vitamín C. Konkrétně u citrusových olejů je to sice často lisování místo destilace, ale lisování taky dost dobře ničí vitamín C. Pokud bychom se pustili do zkoumání v hloubkách chemie, určitě bychom našli aspoň tucet dalších vysvětlení, proč citronový esenciální olej neobsahuje vitamín C. I přesto se ale s touhle věcí setkáme na spoustě míst a budou nám zarytě tvrdit, že citronový EO je skvělým zdrojem vitamínu C. Není. Velmi podobná je situace i s dalšími vitamíny. Čistý esenciální olej neobsahuje vitamíny. Surovina vylouhovaná v rostlinném oleji vitamíny ale obsahovat může.
Ucpává to póry, to nebrat
Kolem látek ucpávajících a neucpávajících póry se strhla skoro hysterie. Spousta olejů získává nálepku komedogenní a tím i místo někde vzadu mezi těmi „ty nebrat“. Přitom hodně často se ani spolehlivě neví, jak moc skutečně ta daná látka „ucpává póry“. A už vůbec se neřeší, že ve spoustě případů je tahle informace nerelevantní. Zdravé pleti, o kterou se pěkně staráme zevnitř i zvenčí, by ty takzvané komedogenní oleje vadit neměly. Samozřejmě, výjimky jsou kdekoliv, ale pokud olej způsobí potíže, je to kvůli okolnostem, ne oleji.
Více o ucpávání pórů tady.
Čím víc ingrediencí, tím líp
Kolikrát mě překvapuje, jak se kosmetické recepty komplikují. Zbytečně. Jedna z krás přírodní kosmetiky tkví právě v její jednoduchosti.
Když smícháme víc ingrediencí, neznamená to nutně, že dostaneme líp fungující produkt. Dost často rozdíl vůbec nepoznáme. Přitom nás výroba někdy přijde zbytečně dráž. Nehledě na to, že na citlivou nebo problematickou pleť je lepší dávat jednoduché produkty, protože potřebujeme vidět efekt konkrétních látek a eliminovat možné negativní reakce pleti.
Další věc, kterou potřebujeme mít na paměti, je, že možná výsledný produkt nebude dostatečně koncentrovaný, takže jeho efekt může být ve finále i slabší.
Drahé a exotické suroviny jsou lepší
Hodně často vidím, že se používají úplně zbytečně drahé suroviny. Je fajn si občas dopřát něco extra, ale chtělo by to „to extra“ pocítit. Mít z toho benefit. Pokud tam ten benefit není, komplikujeme si život, vyhazujeme peníze a někdy i ubližujeme přírodě. Ohromnou spoustu produktů vyrobíme z „obyčejných“ surovin stejně dobře jako z těch drahých. O takových základních surovinách jsem psala třeba tady. Takový základní balíček vystačí na výrobu spousty různých věcí. Některou surovinu můžeme vyměnit, protože najdeme něco, co nám sedne líp. Pořád je to ale o tom protestovaném základu. Pak už se vyplatí hledat cíleně konkrétní doplňující suroviny – tak, abychom dosáhli požadovaných účinků.