Stále častěji narážím na tato čtyři písmenka – S-O-D-A – v souvislosti s domácností i se zdravím vnitřním i vnějším (rozumějte krásou :)). Určitě tedy stojí i za naši pozornost. Ale pěkně pozvolna…
O jedlé sodě
Soda patří mezi nejběžnější „chemikálie“, které se v našich domácnostech vyskytují. Chemikálie v uvozovkách proto, protože se sice jedná o chemickou sloučeninu, ale sloučeninu velmi užitečnou a rozhodně ne odsouzeníhodnou za laboratorní původ.
Obyčejná soda, jedlá soda, soda bicarbona nebo chemickou řečí hydrogenuhličitan sodný (NaHCO3) je bílá látka vyskytující se v jemných krystalcích. Používá se už pár stovek let. Dnes se vyrábí za pomocí tzv. Solvayova procesu – nechá se zreagovat solný roztok s amoniakem a oxidem uhličitým a vznikne hydrogenuhličitan sodný neboli soda a chlorid amonný (naštěstí pro nás toto ve finále až tak důležité není).
Soda v kuchyni
Sodu lze perfektně použít v kuchyni a zapomenout na různé kypřící prášky. Musíme ale vědět, jak na to. Efekt totiž spočívá v uvolňování oxidu uhličitého díky reakci zásady (=sody) a kyseliny (některé z ingrediencí), který v podobě drobných bublinek stoupá vzhůru. U těsta to bude mít kypřící efekt, u nápoje na svědomí perlivost.
Základní zásady použití sody v kuchyni jsou:
- Sodu můžeme použít v receptech, kde se vyskytuje některá z následujících ingrediencí: kysaný mléčný výrobek, kakao nebo čokoláda, ocet, citrusy či jiné ovoce, med, javorový sirup či tmavý cukr či jakákoliv jiná kyselá látka. Díky těmto látkám se totiž soda „aktivuje“ a udělá požadovaný efekt. Pokud by se takto neprobudila, hrozí, že k tomu dojde až v našem těle, což nemusí být příjemné. Navíc se nám jídlo nevydaří – nevyběhne, taky se to nejspíš podepíše na chuti.
- Mícháme zvlášť suché ingredience a mokré ingredience.
- Suchou a mokrou složku smícháme těsně před pečením a mícháme rychle.
- Pokud vyrábíte nápoj, smíchejte a ihned podávejte (nezapomeňte ale na tu aktivující složku).
Kypřící prášek vs. soda
Možná si říkáte, jaký je rozdíl mezi sodou a práškem do pečiva. Malý i velký. Základem prášku do pečiva není nic jiného než naše soda. Kromě ní ale obsahuje ještě kyselou složku (soli kyselin) a škrob. Díky tomu nemusíme myslet na složení receptu, ovšem máme tak látky navíc, které nechceme.
Další použití sody
Soda má opravdu velmi široké možnosti použití a určitě stojí za to je prozkoumat. Některé však stojí za to studovat do hloubky, takže ty (s dovolením) nechám na později a naservíruju je po řádném prostudování.
Neutralizace nežádoucích vůní (pachů) – ať už se jedná o domácnost, obuv nebo třeba podpaží či ústa. V posledním případě použijeme lžičku sody na půl skleničky vody a vypláchneme. Tento princip využíváme třeba při výrobě deodorantů (zkuste třeba tento)
Při výrobě domácí kosmetiky – ať už pleťové masky, peelingy nebo třeba šumivé koule do koupele. Nejsou ale vhodné pro denní použití a je třeba dostatečně hydratovat.
Domácí čistění – sodu můžete použít na čištění a praní kde čeho – nádobí, trouby, rodinného stříbra a tak dále
Překyselení organizmu, kvasinky, rakovinné bujení a tak dále – obecně téma zdraví – se objevuje velmi, velmi často, je ale také nejchoulostivější. Zaslouží si hodně pozornosti a studia a samostatný článek.
A co vy, máte nějaké tipy na použití sody?
Jinak pokud potřebujete doplnit zásoby sody, můžete ji koupit tady.
