Adrenální únava – zaměřeno na kortisol – o příznacích

Adrenální únava

Adrenální únavaadrenal fatigue je nejčastěji spojována právě s kortizolem. Není divu. Kortizol je hormonem stresu a také je značně ovlivněn kvalitou spánku i způsobem stravování. Kortizol je prostě hormonem dnešní doby.

Adrenálky včera a dnes

O kortizolu dosti padlo už v minulém článku. Teď je potřeba hlavně zdůraznit, jak ohromný je rozdíl mezi dnešním životem s kortizolem a tím „přirozeným“. Kortizol je v menších dávkách přirozeně vylučován každý den, přesně v souladu s přirozených cyklem. Kromě toho ale máme kvanta dalšího kortizolu, což už zdaleka tak přirozené není.

Kortizol je hormon stresu, „boje nebo útěku“ – v extrémních dávkách je tedy přirozeně produkován pouze v určitých okamžicích, kdy má člověku pomoci překonat krizi. Jakmile splní svoji funkci, my máme pokoj. Prostě když se člověk potkal s divočákem, kortizol mu pomohl utéct nebo divočáka zdolat. Dneska už to není ani o prasátkách ani o mamutech. Dnes je to o nepříjemném klientovi, o dobíhání autobusu, o složenkách nebo o pořádné náloži o zkouškovém. A rozhodně to není otázka několika příhod během týdne či měsíce. Je to dennodenní chleba, který je nám servírován často a vydatně. A to bereme v potaz jenom psychický stres. Přičtěme k tomu další stres třeba v podobě špatné stravy (alimentární stres) a je nám jasné, že naše adrenální žlázy na dnešní situaci opravdu stavěné nejsou.

Když jsou nadledvinky namáhané aneb je tu adrenální únava

Extrémně namáhané nadledvinky se dostávají do stavu adrenální únavy. Ta má tři základní fáze, každá je dost specifická a značně se liší svými příznaky. Někdy se uvádějí 4 fáze, tu první bych ale dala spíš jako nultou.

Nultá fáze. Nadledvinky dostávají impuls k sekreci velkých dávek kortizolu. Tělo v podstatě nepociťuje nic zvláštního, kortizol je vylučován s určitým posláním a toto poslání plní. Vedlejším efektem může být jen mírná únava, hlavně po ránu nebo odpoledne.

První fáze adrenální únavy. Adrenální žlázy produkují kortizol ve vysoké míře, protože jsou silně drážděny. Typicky při dlouhodobém stresu, infekci nebo velké konzumaci cukru. Máme tak v krvi nadmíru kortizolu i v situaci, kdy to nepotřebujeme. A typicky – večer hodně, ráno málo. V této chvíli mnozí začnou objevovat moc kávy.

Druhá fáze adrenální únavy. V této fázi nadledvinky snižují produkci kortizolu, už jsou unavené. V některých okamžicích je kortizolu až až, v jiných však chybí. Nadledvinky ho tělu dodávají neadekvátním způsobem – v nesprávný okamžik a v nesprávném množství.

Třetí fáze – adrenální vyčerpání. V poslední fázi už nadlevinky nejsou schopné zajistit svoji funkci. Naše tělo nemá dostatek kortizolu pro svoji běžnou potřebu, ten se vylučuje spíš už jen ve chvílích stresu – tedy naprosto zbytečně.

Příznaky problémů s nadledvinkami

Adrenální únava má neskutečné množství možných příznaků a hodně z nich lze přičíst různým příčinám. Právě proto je to tak problematické téma a proto je potřeba poznávat své tělo a snažit se pochopit podstatu různých pochodů. Na příznaky má taky vliv fáze adrenálního vyčerpání a taky momentální hladiny hormonů. Následující symptomy se týkají hlavně kortizolu.

Nízký krevní tlak. Nízký tlak je naprosto ukázkovým upozorněním na problém s kortizolem, i když nedostatek kortizolu není příčinou ve 100 procentech případů. Kortisol totiž pomáhá krevní tlak dostávat na správnou výši. Takže, všichni, kteří mají nízký tlak, by určitě měli zvážit adrenální únavu jako velmi pravděpodobnou příčinu problémů. Tady se ještě dostávám k jedné věci – nízký tlak není lékaři prakticky nikdy řešen, nepátrají, kde má příčinu. Proto je péče o nadledvinky a léčení adrenální únavy jediným řešením pro „obyčejné smrtelníky“. Nízký tlak vůbec neřeší i přesto, že dlouhodobý problém s adrenální únavou má dalekosáhlé důsledky, o tom více v dalším článku.

Hodně typické je i poklesnutí tlaku, pokud vstaneme. Odborně je to nazýváno posturální hypotenze a pro nás to znamená zamotání hlavy, pocit slabosti, zatmění před očima, někdy i omdlení. Tělo prostě nedokáže tlak vyrovnat tak, jak by mělo.

Něco podobného se nám může stát i při náhlém rozpohybování se. Pohyb je v normálním případě dobrý na mírné zvýšení tlaku, prostě nás trošku probudí. Problémy s nadledvinkami však mohou způsobit, že se nám místo toho udělá špatně, velmi slabo a na zvracení.

Vysoký krevní tlak. Vysoký krevní tlak je zase způsoben nadměrným vylučováním kortizolu a dalších příbuzných hormonů. Toto je samozřejmě jedna z několika příčin, pro mnohé je to však klíčové. Vysvětluje to mimo jiné i to, proč se u lékaře obvykle naměří vyšší tlak než je ten běžný.

Nespavost. Těžkosti při nočním usínání jsou typickou ukázkou večerní vysoké hladiny kortizolu. Na vině mohou být starosti nebo třeba sladké ve večerních hodinách. Je to „proti přírodě“ – přirozeně je totiž kortizol na své špičce ráno a večer a v noci je nejnižší. Vysoký kortizol nás ale nenechá uklidnit se, udržuje nás příliš bdělé, na výši udržuje i tep.

Noční převalování se, probouzení, pocení. V ideálním případě večer usneme a projdeme několika spánkovými fázemi. Nějaké asi tři hodiny před probuzením tělo začně produkovat kortizol, abychom ho měli ráno pěkně k dispozici. Problém ale je, když máme kortizolu v noci příliš. Buď může být nashromážděn za předchozí den nebo ho tělo začně produkovat třeba v reakci na příliš nízkou hladinu krevního cukru (noční hypoglykemie). Taková příhoda nás probudí a spánek se přeruší.

Ranní těžkosti. Ranní únava je velmi častým doprovodem večerní nespavosti. Aneb noční živost a ranní mrtvolnost jdou často ruku v ruce. Ráno jste unaveni mnohem více než noc předtím, máte pocit, jako byste celou noc skládali uhlí. Ranní potřeba kávy nebo sladkého je dalším znamením. Je to prostě proto, že tělo nevyprodukovalo v posledních hodinách spánku dostatek kortizolu pro bezproblémové zvládnutí rána.

Ranní nevolnost. Únava nemusí být tím jediným, co nás ráno nemile přivítá. Může to totiž být i nevolnost. Nebo pocit na zvracení, byť i jen třeba při čištění zubů.

Únava bez příčiny. Pro únavu musí být vždy důvod, pokud nám není zjevný, je potřeba pátrat hlouběji a vzít v potaz možné problémy s kortizolem. Někdy to může vypadat, že je jedná o únavu „z nudy“ – pokud se neděje nic významného, jsme unaveni. Jakmile ale přijde nějaké „vzrůšo“, ožijeme a je po únavě. Další parádní ukázka toho, jak hladina kortizolu umí řídit naše tělo i mysl.

Časté infekce. Opakující se záněty jsou něčím naprosto zbytečným. Většinou se totiž nejedná o skutečnou infekci, ale o poplašnou akci těla. Dost obvyklé jsou záněty dýchacích cest nebo třeba dásní. Nelze se toto zbavit nebo jen na chvilku. Tělu se tady nedostává protizánětlivého kortizolu, který by planý poplach zastavil.

Alergie. Alergie je nepřiměřená reakce těla. O alergiích se mluví často, ale nekostruktivně. Jako v předchozím bodě, i tady často chybí kortizol, který by takovou reakci zastavil. A ano, alergie je složitější proces, ale kortizol to pomáhá ukočírovat. Není proto divu, že se spousta alergií objeví po těžkých životních situacích, tedy v době adrenální únavy.

Ještě bych chtěla poznamenat, že chronické choroby jako astma, bronchitida nebo různé kašle a dráždění taky můžou mít příčinu adrenálního charakteru. Hlavně to astma stojí za pozornost, je ho více než dost a umí být pěkně nebezpečné.

Ekzémy. Právě tenhle bod může za všechny tyto články :). Ekzémů a vyrážek jsou spousty. Málokdy ale leží jejich příčina v kůži. Stejně jako u alergií, i v případě pokožky dochází k různým reakcím organismu na okolní prostředí. Naprosto dokonalým případem je kontaktní alergie, reakce na teplotu nebo třeba drobné škrábnutí. Jsou totiž tací, kteří si přejedou prstem po paži a výsledkem je vyrážka. Buňky pokožky se totiž zmobilizují, protože je něco podráždilo. Už ale nedorazí kortizol, který by jim řekl „dost, nic se neděje“. Nerovnováha při adrenální únavě může mít vliv i na suchost kůže, její svědivost, zčervenání, zduření.

Kapilární propustnost je další bod, který s tím souvisí. Dochází k uvolňování tekutiny (plazmy), což můžeme poznat doslova na vlastní kůži – kůže žačne „plakat“. A nám se na povrchu vytvoří kapky, někdy droboučké prasklinky nebo dírečky, kterými tekutina uniká na povrch.

Strašné hlady nebo touha po sladkém. Opět se vracíme k tématu cukr v krvi a jeho výkyvům. S tím také souvisí slabost odpoledne nebo únava asi hodinu po jídle.

Hypoglykemie – nízký krevní cukr. Když krevní cukr příliš klesne, kortizol by měl zajistit, že se glukoza ze zásob uvolní a dodá nám potřebnou energii. Když ale kortizolu máme málo, není ani ta glukoza. Zato je tu velký problém.

Vnitřní neklid, třes, podrážděnost. Ano, i tohle souvisí s adrenální únavou. V horších stádiích má člověk pocit, že nikdy není v klidu, pořád ho uvnitř něco udržuje v napětí. I maličkosti, třeba náhlý telefonát ho vyvede z rovnováhy, má větší sklony si brát věci osobně. A může začít nemít rád lidi :).

Snížení sexuálního libida. Tělu jednoduše chybí hnací síla.

Trávicí problémy. I trávení je ovlivněno hormony. Systém je to sice poněkud složitý, špatné fungování adrenálních žláz ale může mít na svědomí zánětlivé procesy ve střevech, poškození střevních stěn a následné propouštění škodlivin do těla, neschopnost vstřebávat živiny a tak dále.

 

Tohle je výběr těch nejběžnějších problémů, které souvisejí s nesprávnou produkcí kortizolu. Některé z nich dobře ilustrují, jak moc mocný kortizol je.

Ještě je tu jedna věc, která stojí hodně za pozornost – léky na bázi glukokortikoidů obecně. Na spoustu věcí – typicky ekzémy – lékaři předepisují léky s aktivní složkou ze skupiny glukokortikoidů. A tyto léky fungují, což je pro nás výborná zpráva, protože nás to vede k jednomu –  vlastní hormony by fungovaly mnohem lépe! Je tedy cílem dostat naše tělo zase do rovnováhy, protože tak si samo vyrobí všechno, co potřebuje.

 

Články ze série Adrenální únava

  1. Úvodní článek o adrenální únavě
  2. Adrenální únava – zaměřeno na kortisol – o příznacích – právě jste dočetli :)
  3. Adrenální únava – základní návod, jak se jí zbavit
  4. Převýchova skřivánků na sovy aneb kam se poděla pohádka o ranní svěžesti
  5. Pár dalších tipů, jak si u adrenální únavy nenabít ústa :)

Poznámka: Všechny výše uvedené informace byly čerpány z ohromného množství internetových anglicky psaných zdrojů během delší doby. Tento malý „projekt“ vznikl proto, protože jsem sama měla a do jisté míry stále ještě mám tyto problémy. To mě vedlo k ověřování si a zkoumání všeho, co s tímto tématem souvisí a co by pomohlo situaci zlepšit. Část obsahu těchto článků proto čerpá z mojí zkušenosti a doufám, že pomůže všem, kteří to potřebují.

dify.cz

1 komentář