Leden svádí k předsevzetím. A únor svádí k tomu pustit je z hlavy. Proto jsem se tenhle rok rozhodla udělat to jinak. Naplánovat si konkrétní akce, věci nebo úplně nenáročný změny, který nedají tolik práce a jejichž „následky“ opravdu pocítím. Ty se pak příjemně odrazí i v dalších oblastech. Jinak ještě bych měla říct, že všechny tyhle věci jsou příjemný :).
Na nový rok novou knihu, která mě někam posune
Na konci minulýho roku jsem si řekla, že si koupím k novému roku dárek. Sama sobě. A takový, který mě posune dopředu. Pro tuhle příležitost se výborně hodí kniha. Krásná tištěná kniha. Mám spoustu vytipovaných kousků, na který si brousím zuby.. I když už se s nima úplně vidím, tak pro moji finální volbu spadnu na zem :). Pořídím si totiž slovník. Katalánský. Už bylo na čase. S jeho nákupem ale počkám až po Třech králích (ve Španělsku se dárky dávají i na Tři krále, takže slev se dočkáme o něco později). S ním se pustím do pár knih v katalánštině, který na měj čekají.
Z koupení knihy na nový rok chci udělat tradici. Koupit jednu (nebo víc, tuším, že někdy to bude těžký :)) knihu, která mě posune kupředu, která udělá změnu v mém životě. A taky chci obnovit tradici věnování. Vždyť knihu si můžeme věnovat i sami sobě. Napsat si tam něco pěkného. Až za pár let knihu zase otevřeme, poděkujeme si.
To samé se chystám „provést“ i někomu dalšímu :).
A vybízím vás k tomu, abyste si tu samou radost udělali taky. A o to spíš, jestli máte pocit, že nemáte na knihy čas. V tom případě vám kniha pomůže minimálně dvojnásob.
Každý den aspoň jednu užitečnou a jednu příjemnou věc
I když jsou některý dny opravdu hektický, nesmíme zapomínat na sebe. Proto jsem si stanovila další pravidlo. Každý den musím udělat něco prospěšnýho pro sebe. Něco se naučit, něco si vylepšit, na něčem zapracovat. A každý den musím udělat něco, co mě potěší, něco příjemnýho. Tohle je můj závazek vůči mně. A abych se nemohla šidit, každý den si to zapíšu.
Vždycky nachystanou kvalitní snídani
Nemám ráda ranní nakukování do lednice a hledání něčeho, nevím čeho, když to tam stejně (určitě) není. Bohužel díky nedostatku času se mi to stává častěji, než bych chtěla. Tohle je potřeba změnit. Snídaně je zásadní a šidit se nesmí. Takže zase prostě budu víc péct a udělám si zásobu receptů pro krize – tedy pro ty dny, kdy prostě napečeno není.
Konečně si pořídit mlýnek na lněné semínko
Lněný semínko je můj veliký oblíbenec. Nejradši z něj melu mouku a tu přidávám do sušenek, lívanců nebo koláčů. Bohužel když ale potřebuju jen trošku semínka, třeba do jogurtu, je to špatný. Semínko má totiž smysl jíst tehdy, máli narušenou slupičku. Ideálně když je rozmixované. No jenže malé množství lnu v mixéru nenamelu a utlouct mi taky nejde. Takže to radši vzdám. Proto si prostě pořídím mlýnek speciálně na lněné semínko. Ještě musím zjistit, jaký typ mlýnku bude nejlepší. Mlýnek ale pořídím a denní dávku lněnýho semínka mít budu. Co vy, jak často si lněný semínko dopřáváte?
Pozvu tresku k nám, zn. v kapsli
Potravinový doplňky využívám naprosto minimálně. Olej z tresších jater mě ale přesvědčil o tom, že bych mu měla dát šanci. Má totiž přesně to, čeho má naše strava nedostatek. Najdeme v něm kvalitní tuky (ty nejkvalitnější, speciálně omega 3 kyselinky) a taky dva dost významný vitamíny – vitamín A a vitamín D. Třeba zrovna vitamín D je velmi zásadní pro naše zdraví a všichni ho máme málo. Ze stravy se ho získává jen minimum, přes 90 % déčka si tělo potřebuje vyrobit. A k té výrobě potřebuje jednu nedostatkovou věc – sluneční záření. Takže bohužel, není jiné cesty než déčko polykat. Olej z tresčích jater má spoustu účinků a podpoří hromadu funkcí v těle. Mě samotnou zajímá hlavně protizánětlivý účinek a taky příznivý vliv na náš chrup.
Ladit se narůžovo
Poslední věc, která je na mém listu ke splnění, je ladit se pozitivně. Tohle je vlastně ten nejzásadnější bod mého seznamu a měl by být na všech listech novoročních předsevzetí. A hlavně by měl být brán opravdu vážně. Negativní emoce nás žerou, doslova. Pokud si vytváříme negativní emoce, zrazujeme sami sebe. Nasazujeme si totiž sami do těla takovýho „vetřelce“, který se bude krmit naší energií a našim zdravím.
Mít dobrou náladu a nenechat si ji zkazit je dneska sakra těžká věc. Je tolik problémů a nepříjemných situací, že to někdy vypadá, že nás svět nenechá dýchat, natož myslet pozitivně. Proto se musíme snažit, musíme trénovat dobré emoce a nakonec uvidíme, že náš svět je růžovější. Dlužíme to sobě a svým blízkým.
A co vy, jak jste na tom s předsevzetími do tohoto roku? Myslíte při nich skutečně na sebe?
