V neděli jsem se po druhé vypravila do barcelonské botanické zahrady. Z mojí první návštěvy se bohužel nedochovala ani jedna fotka, takže jsem si řekla, že je ideální čas k tomu se do botanické zas vydat a nafotit si všechno znovu.
Barcelonská botanická zahrada – Jardí Botànic se rozprostírá na části kopce Montjuïc. Otevřena byla až v roce 1999, předtím v Barceloně byla jen malá botanická nedaleko odsud, dnes označovaná jako Historická botanická zahrada (Jardí Botànic Històric de Barcelona).
I přes svoji relativně krátkou existenci zahrada nabízí bohaté sbírky vzrostlých stromů a pěkně rozrostlých křovisk. Je rozdělená do několika oblastí dle kontinentů a biotopů, ze kterých rostliny pocházejí. Hlavními oblastmi jsou Austrálie, Kalifornie, Chile, jižní Afrika a oblast Středomoří, včetně severní Afriky a Baleár. Všem je společné podobné klima, díky čemuž mohou všechny rostliny v zahradě prosperovat na volno bez skleníků.
Mě osobně nejvíc zajímaly rostliny, které nějakým způsobem uplatňujeme při výrobě kosmetiky, případně jako léčivky nebo ingredience v kuchyni. Pro tenhle článek jsem vybrala pár rostlin, které mi přišly zajímavé, nejsou tak běžně k vidění a v kosmetice je užijeme.
Argania spinosa – argánie trnitá
Argánie trnitá dává plody, z jejichž jader se lisuje náš oblíbený arganový olej. Typicky se s ní setkáme v Maroku, kde se arganový olej využívá nejen na kosmetické účely, ale i v kuchyni. Jeho výroba je náročná časově a vyžaduje velké množství vstupní suroviny. Proto je arganový olej z těch dražších a laciné verze jsou víc než podezřelé.
(Pokud hledáte kvalitní arganový olej, mrkněte k nám do eshopu.)
Artemisia absinthium – pelyněk pravý
Pelyněk pravý známe hlavně coby složku absintu, nicméně své využití má i při výrobě produktů pro péči o pleť.
Pelyněk můžeme použít v několika formách – jako esenciální olej, můžeme z něj připravit macerát nebo ho použít tak, jak ho sklidíme. Čerstvý pelyněk bývá přikládán na pokožku přímo, aby pomohl hojit ranky a tlumit reakce na štípnutí hmyzem. Jinak se používá také k výrobě parfémů, aromatizaci kosmetických produktů i jako složka produktů proti hmyzu.
Caesalpinia spinosa – tara
Tento strom ani jeho plody jsem neznala, ale upozornil mě na sebe svým výrazným aroma, připomínajícím magi do polévky. Zem pod ním byla pokrytá menšími hnědými a oranžovými lusky, které se cení jako dobrý zdroj taninů a vyrábí se z nich tara guma. Ta se podobně jako guarová guma používá mimo jiné i k zahušťování a stabilizaci kosmetiky. Napomáhá hydrataci a při použití menších dávek zvyšuje viskozitu tekutin.
Ceratonia siliqua – rohovník obecný – karobovník
Nedávno jsem na foodnotes.cz psala o karobu v kuchyni. Tam nicméně jeho použití nekončí, klidně ho užijeme i při výrobě kosmetiky.
Plodem karobovníku je zase lusk, lusk samotný se mele na karob a ze semen se vyrábí karobová guma. Karobová guma má podobné uplatnění jako všechny ostatní gumy – zvyšuje viskozitu, zahušťuje, stabilizuje. Poslední dobou se použivá i do produktů ke zjemňování vrásek a obnově elasticity pokožky.
Karobový prášek (ten samý, co používáme v kuchyni) působí celkově blahodárně na pokožku, umí ale taky dodat výrobkům barvu. Poslouží nám tedy jako pigment třeba do tvářenek nebo očních stínů.
Eukalypty
V zahradě měli ohromné množství různých eukalyptů, ovšem zrovna “ty naše”, ze kterých se vyrábí suroviny pro výrobu kosmetiky, tam skoro nebyly. Rodina eukalyptů je hodně rozmanitá, ale k výrobě třeba esenciálních olejů se jich používá jen pár.
Nejvíc mě u těchto stromů a keřů zaujaly jejich květy a zrající semena, takže fotky jsem si nemohla nechat pro sebe :).
Myrtus communis – myrta obecná
Keře myrty pocházejí z oblasti Středomoří a těší se oblibě po dlouhá staletí. Tradičně byla symbolem lásky a krásy, dnes se využívá zejména při výrobě parfémů. Její antiseptické, antivirotické a stahující účinky se uplatní jak při výrobě kosmetiky tak dalších léčivých přípravků.
Z myrty se vyrábí esenciální olej, ten je však drahý. Pro domácí použití můžeme sáhnout po listech myrty a vyrábět z ní maceráty.
Salvia apiana – bílá šalvěj
Šalvěji bílé je domovinou jih Spojených států a Mexiko. Využívána je tam podobně jako šalvěj lékařská u nás. Kromě toho je ale typickou součástí vykuřovadel domorodých kmenů.
Bílá šalvěj se silně spojována s ženstvím, stimuluje lymfatický systém, pomáhá psychice. Pořídíme ji ve formě esenciálního oleje nebo jako živou rostlinku, ze které si pak už připravíme třeba maceráty.
Saponaria officinalis – mydlice lékařská
Mydlice zase začíná být populární, protože ji lze využít k výrobě mycích prostředků. Jedná se o nižší bylinu, jejíž stonky a listy se sbírají a svařují na tekutinu připomínající tekuté mýdlo. Poměr použité vody a rostliny určuje, jak husté a účinné námi vyrobené mýdlo bude. Lze tak připravit i alternativu šamponu.
Pokud si chcete mýdlo z mydlice vyrobit, tak surovinu najdete v sortimentu kosmetikahrou.
Styrax officinalis
Tento a další keře z rodiny sturačů, jejichž domovnou je Středomoří, se proslavily zejména jako zdroj styraxu – benzoe. Benzoe je balzamická pryskyřice získávaná právě z jejich kůry. Využití nalézá hlavně v parfemářství, používá se k vykuřování a při přípravě kosmetických a hojivých přípravků.
U benzoe oceňujeme jeho aroma podobné částečně vanilce (někdy ho ale musíme nechat rovźvonět) a také funguje jako fixátor vůně. Zajímavé je také jeho použití při výrobě vonných svíček.
Benzoe můžeme koupit v podobě esenciálního oleje nebo jako kousky surové pryskyřice. Vyrobit z ní pak můžeme tinkturu.
Ještě mám v zásobě pár fotek, hlavně teda rostlin, které známe z kuchyně. Na ně dojde zase někdy příště :)
