Na tohle téma se chystám už nějaký ten pátek, vlastně od doby, kdy jsem ho objevila. Je to ale tak obsáhlé téma a tak špatně zdokumentované, že najednou nevím, odkud nejlíp začít. Každopádně se tu setkáte s pár články na toto téma a doufám, že spoustě z vás pomůže vysvětlit třeba vaši únavu, nebo naopak nespavost, pomůže pochopit (a zničit) alergie, nepřiměřené kožní reakce nebo jakýkoliv z tisíců problémů, které se k tomu vážou. A pokud jste v naprosto perfektní kondici, pak gratuluju a vezměte tento článek jako součást prevence, aby vás nic z dále jmenovaného nepotkalo :).
Někdy se mi zdá neuvěřitelné, jak se v dnešní době nechávají bez povšimnutí některé zdravotní potíže. Někdy mi to připadá, že je nám to účtováno jako jakási daň za „život v pokroku“. Únava se stala samozřejmým doprovodem, pro časté nachlazení nám televize ordinuje pastilky, na problémy s trávením jsou zase kouzelné sáčky. Toto a mnohé další se stalo naprosto standardní součástí našeho života. Spousta lidí se už neptá a ti, co se ptají, nedostávají správné odpovědi. Copak ale není normální vstávat svěží, prožít den plný energie a večer ulehat příjemně unavený?
Upozornění na začátek: tento článek i ty následující si kladou za cíl poukázat na zajímavá témata související se zdravím a inspirovat. Jejich cílem není nahradit lékařskou péči. U jakýchkoliv zdravotních problémů doporučím vyhledat lékaře za účelem získání informací o zdravotním stavu.
Magické slovo: rovnováha
Naše tělo je neskutečně propracovaný systém. Je tak komplexní, že nikdy nebudeme schopni odhalit všechny jeho taje, nikdy nebudeme přesně vědět, co jak funguje a na co všechno dalšího to má vliv. Zní to skepicky? Možná. Co ale když řeknu, že stačí dodržovat jedno základní pravidlo a budeme v pohodě? To už je lepší. Napišme si to pravidlo na dobře viditelné místo a nespusťme ho z očí. Vlastně si vystačíme i s jedním slovem – ROVNOVÁHA. Pokud budeme udržovat naše tělo v rovnováze, bude šlapat jako švýcarské hodinky.
Jak na to tedy?
Rovnováha je ale hodně nekonkrétní pojem. Když ale k tomu přistoupíme s rozumem a zamyšlením, zhmotní se nám. Skrývají se totiž za ní ty nejpřirozenější lidské potřeby, které nás udrží naživu a dokonce pěkně fit. Najdeme tam kvalitní stravu včetně vody, kyslík a světlo. Samozřejmě kvalitní spánek. Přičíst musíme taky žádoucí stavy naší mysli – duševní aktivitu i odpočinek a pocit štěstí a pohody. Přiměřený pohyb je další položkou na našem seznamu. U všeho platí přiměřená dávka a vhodná kvalita. Na tomhle všem není vůbec nic převratného, vychází to z naší podstaty a vývoje. Bohužel se na to ale velmi často zapomíná. Přitom pokud všechny tyto body splníme, naše tělo bude jásat a my s ním.
A co když to nevyjde?
Když nejsme schopni zajistit rovnováhu, někdy dojde k narušení systému. A ten se začne bortit. Někdy jen pomaloučku polehoučku, aniž bysme o tom věděli. Ne vždycky nám dá totiž „facku probíračku“. Nebo ne hned.
Přehlížené hormony
Slovo hormony každému něco říká. Většinou se ale myslí na hormony pohlavní, maximálně ještě na adrenalin a inzulin. Jsou to hormony s poměrně specifickými funkcemi a u spousty problémů lze docela snadno odhalit, že je na vině ten který hormon. Pak jsou ale další hormony, které mají důležité regulační funkce, ale my je tak jasně nevidíme. Naprosto typickým zástupcem takových neviditelných je kortizol. Máte stavy úzkosti, špatné trávení, nízký tlak, častý hlad? A co na to váš lékař? V 99,9 procentech takových případů o kortizolu nepadne ani slovo. Přitom to je více než na místě.
Adrenální žlázy
Adrenální žlázy neboli nadledvinky jsou jedním ze základních orgánů endokrinního systému (žlázy s vnitřní sekrecí). Produkují přes 50 různých hormonů. Tyto hormony pak řídí všechny možné funkce v těle. Spolupracují nebo mají vliv i na další orgány, což jejich působnost ještě rozšiřuje.
Adrenální únava
Nadledvinky samy o sobě moc dobře vědí, kde je jejich úloha. Problém ale nastává, když jim do toho zasáhneme. Zase jsme u té rovnováhy. A je to jako se vším. Pokud je budeme nutit do „práce přes čas“ nebo je budeme dráždit, budou se unavovat. A dříve nebo později se dostaneme do stavu adrenálního vyčerpání čili unavených nadledvinek. Od takových nadledvinek už nemůžeme čekat perfektní výkon, někdy nás prostě nechají na holičkách.
EDIT: postupem času se začalo jevit jako pravděpodobné i to, že místo jejich únavy dochází čistě k rozregulování. K tomu může dojít kdekoliv v rámci systému, který s jejich fungováním souvisí. Na situaci to ale nicméně nic moc nemění.
Kortizol
Kortizol je jedním z těch známých hormonů. A taky z těch, které dělají spoustě lidem problémy. Je vyráběn nadledvinkami a patří do skupiny glukokortikoidů.
Kortisol je tzv. hormon „boje nebo útěku“. Už jen tenhle fakt nám pomůže objasnit spoustu souvislostí. Je to hormon, který nás mobilizuje, když je třeba. Primární funkce je zajištění potřebné glukozy v krvi prostřednictvím glukoneogeneze (uvolňování glukozy z jater). To aby tělo mělo dostatek glukozy v krizových situacích, kdy svaly i mozek potřebují extra velkou dávku paliva. Kromě toho taky zvyšuje krevní tlak, tlumí imunitní reakce a tak dále. Ráno nás jeho vysoká hladina udělá výkonnými mašinami, večer klesne a pomůže nám k pořádnému odpočinku.
Kortizol má mimo to za určitých okolností taky funkci mineralokortikoidu. Má tak schopnost ovlivňovat nakládání těla s vodou a solí. Byť je tahle jeho schopnost relativně slabá, při jeho silnějším vylučování nabírá na síle.
Kortizol a insulin
Inzulín je dalším zásadním a dobře známým hormonem. Je vylučován slinivkou břišní a dává povely k odnímání glukozy z krve. Přesně tady se dostáváme k tomu zásadnímu – kortizol zvyšuje množství glukozy v krvi, inzulín ho snižuje. Pokud jedna ze stran nefunguje správně, má to vliv i na tu druhou. Představme si pořádný přeslazený dortík. Sníme ho, krevní cukr vyletí, inzulín rychle zasáhne, hladina glukózy rychle klesne, zasáhne kortizol a zase ji pořádně zvýší. Pro úplný obraz je ještě potřeba dodat, že v okamžiku poklesu cukru v krvi nás tělo donutí sáhnout po další energii, nejlépe ve formě cukříku. Je to začarovaný kruh, který nutí naše tělo produkovat nadměrné množství hormonů a taky nám způsobuje značnou nepohodu. A také toto dává tušit, že cukr je skutečně návykový.
Teď si ale představme, že jsme ve stresu. Naše tělo produkuje kortizol, který do krve nažene spoustu glukozy. Musí zasáhnout inzulín a hladinu zkorigovat. Dávky inzulínu jsou produkovány pěkně jedna za druhou. A že ho tělo musí vyprodukovat, aby inzulín udělal svojí práci. Tohle má za následek dobře známou insulínovou rezistenci.
A co že je ta naše rezistence? Buňky prostě už neumí správně reagovat na povely, třeba v tomto případě inzulínu. Inzulínu se proto produkuje větší a větší množství, ale efekt klesá. Bohužel, tohle téma nám příroda vůbec nepřipravila jednoduše. Je pak množství dalších pochodů, které se s našem těle dějí a situaci zamotávají. Třeba „boj o receptor“ – třeba v mozku máme buňky s tzv. receptory. Je to jednoduše řečeno místečko, do kterého se má usadit třeba hormon. Jakmile se do něj usadí, buňka tak dostane signál a spustí se nějaká reakce. Co ovšem nastane v případě, že receptor obsadí zrovna ten hormon, který nechceme? No dostaneme nežádoucí efekt a ten správný hormon „ostrouhá“. Máme tu hned dvojitě špatnou situaci. Je to jako boj dobra se zlem, kdy zlo zvítězilo.
A teď zpátky k té adrenální únavě
Adrenální únava je stav, který o sobě dává vědět mnoha způsoby. Příznaků, které nás na ni mohou upozornit, je strašná spousta, a to se zatím bavíme jen o kortizolu. Nejtypičtější je nedostatek energie, když ji potřebujeme – obvykle po ránu, kolem jedenácté a kolem třetí, čtvrté. Naproti tomu nám stojí večerní nespavost. Nízký tlak, kolísavý ale i vysoký tlak, mdloby, pocity na zvracení. Nárůst alergií, ekzémy, časté záněty a nachlazení. Problémy s váhou. Nutkavost sahat po sladkém nebo kofeinu, časté hlady, pocit slabosti bez důvodu. Tohle jsou jen některé problémy, které jsou často zapříčiněné nedostatečnou funkcí adrenálních žláz. Podrobně se jim budeme věnovat v příštím článku, aby se na nic nezapomnělo.
A co medicína na adrenální únavu?
Klasická medicína dodnes neuznala adrenální únavu nebo vyčerpání jako diagnozu. Odkazují se na nedostatek průkazné evidence. V podstatě stále mají za to, že dlouhodobá extrémní zátěž nadledvinek na jejich stav nemá žádný vliv.
Je ovšem paradoxní, že právě kortizol – tedy v umělé verzi kortizon/hydrokortizon a mnoho dalších jim příbuzných, se předepisují právě u chorob, které jsou právě spojovány s adrenální únavou. Typicky nízký tlak je v zahraničí řešen tabletkami kortizonu. Ekzémy a vyrážky jsou potlačovány mastmi s obsahem některého z umělých steroidů, které jsou jinak vylučovány nadledvinkami. Tímto lékaři přiznávají, že stačí správné dodání kortizolu a je po problému. Proč se tedy nezaměří na to, proč tělo samo nedodá ten potřebný hormon?
Další veliký problém je, že při umělém dodávání těchto hormonů nejen že se nic nevyléčí a problém přetrvává a prohlubuje se, ono dokonce tělo snižuje výrobu těchto hormonů. To má na svědomí dvě věci: 1) tělo je na hormonech závislé, jakmile hormony přestaneme doplňovat, máme skutečné abstinenční příznaky – třeba vyrážka se může vrátit, a často v horším podání, 2) v některých případech delší podávání hormonu způsobí, že naše nadledvinky už nikdy nebudou schopny vyrábět hormon v potřebném množství.
Tady uvádím dva odkazy, kde tvrdí, že adrenální únava neexistuje.
Hormone.org – síť endokrinologů – expertů z celého světa
Dle těchto a dalších expertů je adrenální únava módním termínem, který využívají alternativci k vysvětlení kdečeho. Také varují před léčbou adrenální únavy, že prý může uškodit. Jako kdyby někomu uškodilo dobře jíst, hodně spát a nestresovat se :).
Addisonova nemoc a Cushingův syndrom
Dnešní medicína uznává dvě choroby spojené s nenormální funkcí nadledvinek. Addisonova nemoc (adrenální nedostatečnost) je stav, kdy nadledvinky produkují buď extrémně nízké nebo nulové množství kortizolu. Cushingův syndrom je opakem – nadledvinky produkují nadměrné množství kortizolu. Oba případy jsou velmi extrémní. A oba případy mají nějaký důvod, proč vznikly.
Jak se kortizol vyšetřuje?
Pokud se už někdo s lékařem propracuje k vyšetření na množství kortizolu, není ještě vyhráno. Existují tři základní typy vyšetření – z krve, z moči a ze slin.
Krevní test na kortizol je velmi problematický, bohužel je nejčastěji používaný. Měří množství kortizolu, které máme v krvi, když jsme v ordinaci. Už toto samo o sobě má hodně zkreslující efekt, protože cesta k lékaři a často i stres se na hladině kortizolu podepíšou. Kortizolu je tak zpravidla v krvi víc než normálně. Pokud tam však už nějakou dobu čekáme a nervozita z nás padne, může být v některých případech kortizol i pod svojí obvyklou hladinou. Navíc je spousta ohlasů, které tvrdí, že kortizol v krvi ještě není bezpodmínečně ten kortizol, který tělo skutečně může využít.
Testování kortizolu ze slin. Testování kortizolu ze slin je něco naprosto jiného. Tento test si dělá člověk sám a v klidu. Vzorky se odebírají několikrát během dne. Toto umožňuje zachytit skutečné množství kortizolu (nemáme tu efekt vystresování u doktora). Navíc ho můžeme odebrat po probuzení i před usnutím, což poskytne dost zásadní informace o tom, jestli tělo kortizol produkuje v souladu s cyklem (ráno maximální, večer minimální množství kortizolu). A samozřejmě to může pomoci vysvětlit i další potíže. Navíc se uvádí, že kortizol ve slinách je mnohem lepším ukazatelem, že říká, kolik kortizolu je skutečně k dispozici tělu.
V obou případech je ale třeba opakovaných testů a dlouhodobějších sledování, aby se skutečně dal udělat nějaký závěr.
Interpretace výsledků testů je další problémovou částí procesu. Jsou sice tabulky udávající, co je v normě a co je nízká/vysoká hladina kortizolu. Tyto tabulky jsou však dost obecné a pracují s rozmezími. Každý člověk je přitom jedinečný a jeho potřeba kortizolu taky. Srovnávání s tabulkami má tedy smysl jen v extrémních případech.
Vzhledem ke všemu dříve jmenovanému, test na kortizol nemá až takovou váhu. Důležité je, jak se člověk cítí a jak jeho tělo pracuje. Vystačíme si tak se základními znalostmi o problematice a chuti poslouchat svoje tělo :).
Články ze série Adrenální únava
- Úvodní článek o adrenální únavě – právě jste dočetli
- Adrenální únava – zaměřeno na kortisol – o příznacích
- Adrenální únava – základní návod, jak se jí zbavit
- Převýchova skřivánků na sovy aneb kam se poděla pohádka o ranní svěžesti
- Pár dalších tipů, jak si u adrenální únavy nenabít ústa :)
Poznámka: Všechny výše uvedené informace byly čerpány z ohromného množství internetových anglicky psaných zdrojů během delší doby. Tento malý „projekt“ vznikl proto, protože jsem sama měla a do jisté míry stále ještě mám tyto problémy. To mě vedlo k ověřování si a zkoumání všeho, co s tímto tématem souvisí a co by pomohlo situaci zlepšit. Část obsahu těchto článků proto čerpá z mojí zkušenosti a doufám, že pomůže všem, kteří to potřebují.
Ahoj, já mám addisonovu chorobu, přišla na to až doktorka ze slovenska, která už jeden takový případ viděla, jinak absolutně nevěděli co se mnou…v nemocnici si mě fotili do skript pro budoucí doktory, aby o tom věděli…každý doktor, když mu řeknu co mi je, na mě kouká jako že je docela zázrak, že funguju docela normálně =o)
A jak se s tím vypořádáváš? Ví se, co to způsobilo?
díky, docela dobře, já naštěstí takové věci beru tak jak přijdou, to spíš rodina z toho byla na nervy =o) z čeho to vzniklo se nejspíš nedozvím, protože mi řekli, že už to mám tak dva roky, ale až po roce se objevovaly problémy, jako vypadané vlasy, únava, totální slabost, hypoglykémie a vlastně až po druhém roce, kdy jsem skončila na jipce pro změnu ještě se zánětem mozku si mě všimla doktorka, že jsem v lednu nějaká „opálená“ =o) no a tak na to přišla, řekla mi jenom, že mě může zabít i rýma či zlomená ruka a poslala mě zpátky na pokoj :-D ale jinak jo,zakázali mi všechno co mohli, sport max. hodinu denně, ideálně něco přičem si neublížím :-D práce poloviční úvazek s psychicky a fyzicky nenáročnou náplní…ale vzhledem k tomu,že zvládám i 10 dvanáctek během 14 dnů, kdy se musím starat o zákazníky, přičemž mi jich spoousta pije krev, tak mi ty jejich zákazy jsou …. :-D pokud se tomu člověk nepoddá, tak si myslím, že může dělat všechno co doposud, trošku dávat pozor, brát prášky, vnímat jestli už má opravdu dost, tak to samozřejmě nepřehánět, ale ve skutečnosti to asi nebude tak horké, jak to dělají =o) spíš to bude jenom o tom, jak člověk zvládá stres… no snad to dává aspoň trošku smysl =o)) pěkný den
wow, to seš teda dobrá. máš pravdu, je to o tom, jak to člověk vezme, prostě se naučit s tím fungovat, jakmile se zajede nějaká rutina, je to „normální“. Ale ne každý to dokáže.
A zkoušela jsi nějakou léčbu, nápravu? Protože pokud tam není vyloženě fyzická překážka v jejich fungování, tak je pořád šance je zase rozeběhnout
ještě jsem nezkoušela nic, ale já věřím, že se toho zbavím, i když mi každý říká, že to nejde…mám kolem sebe spoustu lidí, kteří by mi dokázali pomoct, ale nemůžu se rozhodnout kdo to bude a je to i o penězích..
zatím musí stačit zelený ječmen, chlorella a hlavně vodní kefír =o))
Určitě se toho zbavíš, víš co to je a cestu si najdeš, protože ji budeš hledat. A o tom to je :) Moc Ti držím palce, ať se zadaří co nejdřív!
děkuju moc, až zjistím, co na to platí, dám vědět =o)
Nemůžu si pomoct nenapsat poznámku, neboť popsané příznaky adrenální únavy nápadně připomínají chronické překyselení organismu a přemnožení candidy v trávicím traktu. Takže pokud budeš dodržovat protikvasinkovou dietu a brát probiotika, tak to zafunguje taky :-))) Držím palce, já už se vyléčila, takže když tak mi písni, pokusím se pomoct…Zdraví začíná a končí jídlem, tělo jen na tyto podněty odpovídá.
Ahoj Petro, díky za koment a tvoji zkušenost. Kvasinky jsou další mor dneška. U mě byly na seznamu možných příčin taky. Ale ukázalo se, že to bohužel tak jednoduchý není. Stálo mě to dost času a dost problémů, ale nakonec jsem aspoň poznala dost věcí a naučila se tělo poslouchat.
Jinak ke kvasinkám se taky jednou dostanu. Jen se mě to zatim tolik netýkalo a nemam takovej background. Přeci jen na internetu je hodně až maniakálních hnutí a ráda bych měla kvalitnější podklady :)
Jinak domácí kefír je můj velkej kámoš :) na článek o něm se chystám
Pokud bys měla chuť napsat ke kvasinkám víc, budu moc ráda, můžeš se klidně rozepsat, aspoň to bude pro lidi hledající odpovědi další možný vodítko. Víme, že když je problém, každý potenciální řešení je k nezaplacení :)
Měj se fajn a dík!
Ahoj, chtela jsem se zeptat, zda jsi si diagnozu urcila tak nejak sama, nebo zda jsi byla na nejakem vysetreni, ze ktereho se to pozna? Zajimalo by me totiz, jak takove vysetreni/test vypada a na jakeho specialistu se pripadne obratit – asi endokrinologie? Diky :)
Ahoj Ique, přesně, je to endokrinologie. Tam jsem se bohužel až nedostala, jsem ve Španělsku a systém je tu zvláštní. Hodně záleží na tom, jaký má člověk problémy. Podle toho je pak šance, že mu skutečně nějaký testy udělají. Nicméně, před těma dvěma roky tahle diagnóza byla neuznaná jako diagnóza. Jinak kortizol se dá měřit různě, často dělají krevní testy, což nemá smysl. Jediná metoda, u které mají výsledky nějakou vypovídající hodnotu, je test ze slin, vzorky se berou několikrát v průběhu dne. I tak to ale není úplně použitelný, kortizol hodně kolísá a celkově celej ten mechamismu kolem je dost složitá věc. Nakonec jediná věc, kterou může člověk udělat, je opravdu začít chápat svoje tělo a jak na něj co působí. A vlastně to je taky jediná cesta, jak se vyléčit :)
Abych řekla pravdu, trochu mě mrzí, že celý tohle důležitý téma tak trošku „pluje na vodě“ – že se skutečně nedá všechno jednoznačně dokázat. Ale holt to tak je, jako u spousty dalších zdravotních problémů. Tady je ale aspoň pozitivní výsledek, když se s tim začně něco dělat :)
Ahoj :) moc dekuji za odpoved! jeste bych mela jednu otazku – v nekterem z Tvych prispevku jsem cetla, ze mas nejakou knihu o uvodu do endokrinilogie. Docela me tato oblast take zajima, mohla by ses prosim podelit o jakou knihu konkretne se jedna? Hezky den
Ahoj Ique, jasně :) mam tuhle – https://books.google.es/books?id=olMiuZwj63cC&pg=PR2&lpg=PR2&dq=introduction+to+endocrinology+chandra+negi&source=bl&ots=WkubP0wVSD&sig=Oxx9W9dO9G8x_bpIN6GYfJem0-U&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwi8i-Oj46fKAhUBERQKHaIhBKAQ6AEINTAD#v=onepage&q=introduction%20to%20endocrinology%20chandra%20negi&f=false doufám, že ti ten odkaz bude fungovat, je to na google books, takže jsou tam kusy knížky a můžeš si ji prohlídnout. Mne přišla nejlepší proto, že není tolik fixovaná na některý dogmata :)
Ty jo .. o adrenální únavě jsem nikdy neslyšela – možná jsem to někde zahlédla, ale už se nevzpomínám, nicméně díky moc za tento článek ! To je přesně to co jsem hledala. Mám poměrně dlouhou dobu zdravotní problémy, se kterými nikdo neví co dělat. A vypadá to že adrenální únava by mohl být ten problém. Jsem neustále nachlazená, v podstatě od začátku podzimu do jara mám rýmu a kašel, taky mám velké problémy s akné a vyrážkami a jsem neustále unavená a mám občas problémy s přejídáním (hlavně sladkostmi). Když jdu k doktorce, nikdy mi vlastně nic neřekne – ať už co se týká pleti nebo bolesti v krku. Nemám totiž nikdy klasickou angínu nebo chřipku, na které by mi mohla předepsat konkrétní prášky (které stejně jíst nechci) a když jde o pleť, doktoři mi za prvé tvrdí, že to „není zas tak hrozný“ (přála bych jim vyzkoušet si na pár let život s akné) a buď mi vnucují léky na způsob antibiotik nebo hormonální antikoncepci. Což samozřejmě odmítám … Ještě jednou moc děkuju za spoustu informací, přečtu si i další články z této série a třeba konečně něco pomůže :)
… no a já o adrenální únavě četla prvních pár týdnů, co jsem zjišťovala, co se se mnou ksakru děje… A pořád jsem si řikala, to ne, o problémech s hormonama by mi přeci řekli… HAHA! :-D Tohle je totiž přesně ten typ problému, který se naprosto přehlíží a neakceptuje se všeobecně. Přitom může za hodně dalších zdravotních problémů… Ale to je právě to, ze začátku to „není zas tak hrozný“ a když to začně mít vážný důsledky, tak už člověku přišijou naprosto jinou diagnózu a hned medikaci nebo zákrok.
Doufám, že Ti mnou nasbíraný info pomůže, dneska je toho na netu už zase podstatně víc. Pro mě byla tahle zkušenost opravdu k nezaplacení. A každý z těch „principů“ má ozdravný účinek naprosto pro kohokoliv… Takže jo, i kdyby Ti to nevyřešilo 100 % všeho, tak to určitě prospěšný bude! :)
Ahoj, chtěla bych se zeptat, nepatří do těch nemocí i Adrenální hyperplazie?!
Ahoj Nikolo, s hyperplazii jsem se nijak moc nesetkala v materialech, aspon si nepamatuju, ale jo, je to jedna z mnoha nemoci tykajicich se adrenalnich funkci. Ono koneckoncu uplne nezalezi tak uplne na konkretni diagnoze, ale na tom, co se v tele deje. jinak termin adrenalni unava a vlastne vsechno, o cem pisu, zapadni medicina odmita, no :) u ty hyperplazie je asi nejzasadnejsi skutecnost, ze je dedicna nebo vrozena, v tom se lisi od adrenalni unavy