Q&A diy kosmetika – 20 otázek a odpovědí ohledně diy kosmetiky, díl 1.

Otázky a odpovědi týkající se výroby domácí kosmetiky

O výrobě kosmetiky jsme toho tady napovídaly dost a dost. A jsem si jistá, že nejsme samy, kdo o ní rád mluví :). Dala jsem dohromady 20 otázek a odpovědí, které shrnují spoustu z toho řečeného a hromadu dalších věcí, na které nedošlo nebo pořád tak nějak poletují ve vzduchu. (ráda si dobré věci připomínám a taky to skvěle nakopne, když se o mě pokouší lenost)

Taky doufám, že tohle „malé“ Q&A ukáže, je to opravdu easy a že to má smysl. Že bude popošťouchnutím a motivací pro ty, co se k výrobě kosmetiky zatím jen chystají. A těm, co už vyrábějí, připomene některé z těch věcí, které na diy kosmetice tolik milujeme.

Jelikož se mi nakonec sešlo docela dost textu, rozdělila jsem otázky do čtyř porcí. Tady máme první pětici otázek…

Proč bych si měla vyrábět něco doma?

Důvodů, proč si kosmetiku vyrábět, je spousta a sama můžu říct, že pro mě osobně neustále přibývají.

Moje první důvody vznikly kvůli potížím –  kůže se mi začala zhoršovat a já hledala způsob, jak si pomoct, jak ulevit kůži i sama sobě.  Potom postupem času mi důvody přibývaly a dneska můžu s klidem říct, že k většině průmyslově vyráběné kosmetiky se určitě už nikdy nevrátím.

Mezi nejdůležitější důvody pro výrobu kosmetiky patří:

  • dobrá kontrola nad tím, co si dáváme na kůži a co kůží může proniknout do těla
  • naprostá většina přírodních složek je prověřená generacemi, některé se používají tisícovky let
  • téměř každá složka má nějaké příznivé účinky, mnohé jsou využívány i medicinálně
  • ingredience s léčivými účinky jsou mnohem bezpečnější než jejich chemické protějšky
  • možnost vyloučení alergenů podle potřeby
  • nízká cena, pokud srovnáme cenu námi vyrobené produkty s aspoň trošku slušnou přírodní kosmetikou
  • sami si řídíme, co ve výrobku chceme a jaké účinky má mít, můžeme ho mít skutečně na míru
  • naše výrobky můžou vonět tak, jak se nám líbí
  • naše produkty neobsahují žádná pojiva, plniva, umělá aromata či barviva… tedy látky zbytečné a často velmi problematické
  • nejsme závislí na firmách a jejich strategiích (v životě mi jen jedna kupovaná pleťová voda vyhovovala, po vypotřebované druhé lahvičce ale zmizela z obchodů a kde je jí konec…?)
  • můžeme se chovat ekologičtěji (menší množství vyhozených obalů, obvykle nižší počet mezičlánků mezi výrobcem a námi jako spotřebitelem)
  • nákupem surovin podporujeme často lokální firmy a malé prodejce
  • nemusíme mít strach, jestli naše kosmetika nebyla testována na zvířatech
  • snadno můžeme připravit veganskou verzi
  • nejsme součástí konzumního světa, nepřispíváme k zisku ohromným koncernům

+ výroba kosmetiky může být zábava a je to super pocit mazat si pusu vlastním balzámem na rty

A není zbytečné tu kosmetiku tak řešit? Není to jídlo

Docela dlouho lidé věřili, že kosmetika je „jen kosmetika“. Něco, co si plácneme na sebe a vlastně o nic nejde. Jenže to vůbec nebrali v potaz fakt, že přes kůži se do těla spousta látek vstřebá. My si něco namažeme na kůži, přes kůži se to dostane do krve a s krví pak do celého těla. Že to zní divně? Co třeba antikoncepční náplast? Už nemusíme pravidelně polykat pilule, stačí si nalepit náplast a občas ji vyměnit. A určitě u ní nemůžeme říct, že možná funguje a nebo „jen někdy“. Nebo třeba hořčík. Je potřeba polykat tabletky hořčíku? Ne, stačí si udělat koupel se solí s obsahem hořčíku.

Ne všechny látky z kosmetiky procházejí přes kůži do těla. Je jich ale dost na to, aby to stálo za zamyšlení (a akci).

A může to vůbec aspoň trošku fungovat? Vždyť to jsou jen kytky!

Proč se často věří víc pestrobarevné lahvičce z obchodu než sáčku z bylinářství? Možná proto, že průmysl sype neskutečné množství peněz do reklamy a do toho, aby nás přesvědčil, že jen jejich výrobky mají efekt. Takzvaným „babským radám“ se mnozí vysmívají a aromaterapie je označována jako „alternativní směr“, který si snad naivně myslí, že bude léčit vůní. Takové přístupy jsou výsledkem neznalosti. Třeba aspirin se v počátcích získával zpracováním vrbové kůry, z badyánu se extrahovaly aktivní látky pro výrobu Tamiflu a o opiátech v medicíně mluvit netřeba. Ano, bylinky skutečně můžou fungovat :).

Není domácí kosmetika amatérská a trapná?

Pamatuju si, že jednu dobu se na samovýrobu (čehokoliv) koukalo s despektem. Kdo si něco udělal sám, ten byl buď podivín a nebo chudák. Pak se dlouho aspoň věřilo, že doma vyrobená věc bude vždycky o několik tříd horší než kupovaný ekvivalent. A dneska? Dneska se situace dokonale obrátila. Samozřejmě lidé věří v různé věci, ale fakt je ten, že průměrná prodávaná kosmetika je opravdu nedobrá. Jedná se spíš o předmět prodeje než o funkční výrobek. Obsahuje spoustu škodlivin, málo přínosných látek, vyrábí se kdovíkde a cestuje po světě…

Pokud tedy někdo chce výrobek, který bude sloužit a navíc nebude rizikový, má dvě možnosti – velmi pečlivě vybrat výrobce a často se plácnout přes kapsu a nebo si to zrealizovat sám. Přičemž to první varianta je náročnější většinou nejen finančně, ale překvapivě i časově.

A jak si vyrobim třeba šampon nebo pastu? Nevěřim, že to jde!

Přesně tyhle dvě věci byly pro mě strašákem na začátku. Vlastně ještě antiperspirant. Nevěřila jsem tomu, že by to šlo. Teď vím, že to jde. Šlo by vlastně vyrobit i prakticky to samé, co se prodává v obchodech, akorát to udělat z kvalitních ingrediencí…

Nicméně dneska taky už vím, že šampon – teda to, čim si myju vlasy, nemusí vypadat úplně stejně. Šampon může mít třeba formu tuhé kostky a přitom fungovat stejně, ne-li líp. Zubní pasta nemusí být v tubě a nemusí být zářivě bílá s barevným proužkem. Dřív jsem byla extrémně fixovaná na to, co jsem znala z drogerie, a nedovedla jsem si představit, že by to šlo i jinak. Dneska vím, že možností je spousta a že všechno je mnohem jednodušší, než se mi zdálo na začátku.

Právě jednoduchost mě stále ještě občas přivádí k úžasu (v tom nejlepším slova smyslu). U spousty produktů totiž člověk zjistí, že jsou mnohem jednodušší, než si myslel. Že jsou postavené na jednoduchých principech. Třeba náš oblíbený DIY deodorant využívá často jen tak jednoduché zákonitosti, jako je vliv kyselosti nebo zásaditosti na přítomnost bakterií. Když tyto principy začnete objevovat, otevře se vám naprosto nový fascinující svět, kde je život mnohem snazší a příjemnější :)

 

Toto bylo prvních pět otázek týkajících se DIY kosmetiky, které jsem se snažila zodpovědět tak, jak to cítím já. Pokud máte cokoliv, co byste rádi doplnili, tak budu moc ráda, pokud tak uděláte v komentářích! :)

Pokud chcete nějaké recepty na výrobu kosmetiky okouknout, otevřete si naši bibli DIY kosmetiky.

Taky si můžete přečíst druhý a třetí díl otázek a odpovědí

dify.cz
hledáte ty nejvymazlenější, přesto však jednoduché recepty na kosmetické produkty? mrkněte na moje ebooky ebook