Olejové maceráty

Jednoduchý recept na olejový macerát

Hodně používáme esenciální oleje, ale co maceráty? Určitě bysme jim měli věnovat víc pozornosti. Jejich příprava je jednoduchá, často levná a pro spoustu účelů se skvěle hodí. A další věc, maceráty jsou podstatně míň koncentrované, to znamená, že jsou mnohem vhodnější pro děti i extra citlivou pokožku (za předpokladu, že máme kvalitní suroviny). Co bychom o nich teda měli vědět a jak je připravíme?

Co je macerát?

Macerát, anglicky infused oil, je jakýsi výluh suroviny v oleji. Olej je vlastně rozpouštědlem, umožní rozpuštění určitých (v tucích rozpustných) látek ze suroviny a jejich přechod do oleje. Spolu s těmito látkami přecházejí i vonné těkavé substance, které by jinak dohromady tvořily esenciální olej.

Co k výrobě macerátu potřebujeme?

K výrobě macerátu potřebujeme základový olej a surovinu, kterou budeme louhovat. A samozřejmě láhev nebo sklenici. Po ukončení louhování pak ještě nějaké sítko nebo plátýnko a případně další lahvičku, ve který olej budeme uchovávat.

Nosný olej je klasicky některý z běžných rostlinných olejů. Vybrat můžeme nějaký obyčejný, neutrální bez specifických účinků (jako třeba slunečnicový, olivový). Nebo zvolíme takový, který bude i sám o sobě mít konkrétní účinky či vlastnosti (třeba jojobový, arganový). Spoustu takových olejů najdete tady.

Surovinou k louhování myslíme nejčastěji byliny, může se jednat o různé jejich části i o pryskyřici. Použít se mohou čerstvé i sušené, avšak u čerstvých se mohou snáze objevovat různé kaly v oleji. Vždy ale záleží na konkrétních surovinách, jejich stavu a podmínkách a délce louhování. Čerstvé rostliny by měly být vždy čisté (a bez broučků :)).

Jak macerát vyrobíme?

Postupů a receptů k výrobě macerátů je spousta, liší se v poměru surovin, v podmínkách a délce macerování. Myslim, že je na místě si uvědomit pár věcí. Nevyrábíme macerát v laboratorních podmínkách a nedosáhneme „laboratorního“ výsledku. To znamená, že každá rostlinka má trošku jiný obsah látek a náš výsledek bude pokaždé jiný. Vždycky tomu tak bude, i když to vůbec nevadí. Co tím chci hlavně říct, je, že neexistuje přesný nejsprávnější recept. Nemůžeme říct, že musíme dát x gramů téhle a x gramů tamté suroviny, macerovat při teplotě 25 stupňů po 721 hodin k dosažení toho a toho. Všechno je to „od oka“. Je spousta možných postupů a velmi těžko se dá v některých případech dohadovat o tom, co je lepší. Data o tom prostě neexistují. Co ale musíme respektovat, jsou skutečná fakta o surovinách. Nejvíc nás zajímá rozpustnost určitých látek. Pro nás je zásadní rozpustnost v oleji. Tenhle údaj se u spousty látek najít skutečně dá a pokud nám vážně jde o určité substance, tak není od věci zkusit popátrat.

Takže jdeme macerovat…

Připravíme si čistou suchou láhev nebo sklenici, olej a bylinky. Čerstvé byliny se trhají za sucha a nechávají se často zavadnout. Ztratí tak část vlhkosti, která by mohla způsobit právě vznik kalů či plísní.

Pokud máme čerstvé byliny, tak je posekáme a naplníme jimi sklenici. Většinou se sklenice naplní co nejvíc, jen je potřeba myslet na to, že veškerý materiál musí být (spolehlivě) pod hladinou oleje. U sušených bylin naplníme sklenici asi do poloviny.

Dolijeme olejem a přikryjeme papírovou utěrkou/ubrouskem a tu upevníme gumičkou.

Necháme týden pracovat. Po týdnu vyměníme papírovou utěrku za víčko a necháme macerovat další 4-5 týdnů. Recepty se hodně rozcházejí v tom, za jakých podmínek macerovat, jestli na světle (někdo dává na slunce), nebo ve tmě. Někteří také proces urychlují zahříváním sklenice.

Nakonec obsah zcedíme, použijeme plátýnko nebo jemné sítko. Olej uložíme, tentokrát nejlíp ve tmě.

A co s macerátem?

Maceráty jsem už na blogu několirát používala, vlastně jsem tu už i na ně měla recepty – na lékořicový a měsíčkový. Použít je můžeme jako klasický rostlinný olej. To znamená aplikovat ho přímo místo krému, čistit s ním pleť, ztužit včelím voskem i s ním vyrábět balzámy na rty, krémy a jakékoliv další produkty.