Bezpečnost používání esenciálních olejů

O esenciálních olejích toho tu padlo už hodně. Ještě ale nedošlo na jedno dosti zásadní téma – na bezpečnost při jejich používání. Esenciální oleje totiž nejsou jen příjemné voňavé „vodičky“. Jsou to vysoce koncentrované substance, které mají mnoho účinků. I přesto, že jim klasická věda nepřikládá velký význam, faktem prostě je, že esenciální oleje jsou mocné. A podle toho s nimi musíme zacházet.

Tento článek asi nebude kompletním, všeobsažným veledílem. Snažím se ale o to, aby po jeho přečtění bylo každému jasné, že esence jsou úžasné, ale že jsou víc než jen voňavá sranda. :) A i když třeba i spoustu věcí víme, není od věci si čas od času osvěžit pamět.

Co je esenciální olej

Už tu byl článek o tom, jak se oleje získávají (tady), ale rozhodně je dobré si připomenout jednu věc. Esence se extrahuje ze základní suroviny pomocí několika metod a výsledkem takové extrakce je koncentrát. Ten neobsahuje žádnou vodu a ve většině případů ani žádný olej (jsou tu totiž výjimky, kdy naše esence není stoprocentní esencí, ale vlastně esencí rozpuštěnou v oleji). Obsahuje tedy jen účinné látky ve své nejčistší podobě.

Jen ještě pro pořádek. Vždy používáme jen 100% přírodní esenciální oleje. Žádnou syntetiku, žádné lahvičky s nálepkami typu „parfemovaný olej“, „olej do aromalampy“ a tak podobně. Ve většině případů máme zájem o 100% éterický olej. U některých specialitek, jako je třeba růže, si nejspíš koupíme esenci rozpuštěnou v nosném oleji. Třeba v jojobě. (Vysvětlení zase v článku o druzích esenciálních olejů tady.)

S koncentrátem zacházíme… jako s koncentrátem

Obecné doporučení zní: esenciální oleje vždy ředíme, a to nejčastěji nosným olejem (a nebo jiným tukem, alkoholem, voskem či jiným prostředkem). Esenciální olej se totiž v oleji dostatečně rozptýlí a my ho můžeme bezpečně použít.

Konkrétní poměr nosného oleje a esence se různí, liší se v závislosti na konkrétní esenci, jejích vlastnostech, na účelu použití i na nás samotných (subjektivním vnímání i na skutečné citlivosti naší kůže kupříkladu).

Pro spojení esence s vodou používáme třeba alkohol. Esence samotná se totiž přímo ve vodě nerozpustí. Kdežto v alkoholu se esence rozpustí a alkohol se pak smísí s vodou.

Výjimky potvrzují pravidlo

I když většina esencí se ředí, existují přeci jen i takové, které ředit nemusíme. Snad ve všech zdrojích najdeme dva takové esenciální oleje – levanduli a čajovník. Tyto oleje můžeme bezpečně používat v neředěné podobě přímo z lahvičky.

Pak už je osobní zodpovědností, jakým způsobem každý s esencemi naloží. Já osobně používám třeba mátu peprnou i neředěnou, hřebíček ředěný jen málo. Fungují mi geniálně na veškeré problémy v ústech a dokonale zničily jeden počínající opar. Já si to sama pro sebe dovolit můžu, protože znám vlastní reakce a riziko si nesu sama. Každý si nese riziko sám. Nemůže ale říct, že ho nikdo nevaroval :).

Esenciální oleje skutečně FUNGUJÍ. Proto k nim přistupujme zodpovědně.

Stále ještě mám někdy dojem, že se na aromaterapii pohlíží s despektem. Že se na ni nahlíží jako na „blbnutí“ s nějakými voňavými vodičkami, které jsou k ničemu. Osobně bych to označila jako pohled ignoranta. Rostliny v sobě mají aktivní látky, které mají nejširší spektrum účinků. Skutečných účinků. A tyto aktivní látky tvoří naše esence. A ostatně na těchto aktivních látkách byl založený v počátcích farmaceutický průmysl. Ze začátku se aktivní látky nevyráběly. Získávaly se z přírody. A vlastně dodnes to tak někdy funguje.

Právě proto, že esenciální oleje skutečně „fungují“, k nim musíme přistupovat zodpovědně. Je to vlastně jako s jakoukoliv bylinou nebo léčivem. Skvěle tohle ilustruje třeba téma krevní tlak. Jsou rostliny, které svými účinky mohou vést ke zvýšení krevního tlaku, jako třeba lékořice. A jsou rostliny, které vedou k jeho snížení, jako třeba česnek. Obě věci tlak ovlivňují, akorát že každá zcela jiným mechanismem a jiným směrem. Pokud tedy máme nízký tlak, chceme jíst lékořici, aby nám bylo lépe. Pokud se budeme cpát česnekem, tlak půjde ještě dolů a budeme se cítit jako chodící mrtvola. Je tedy velmi důležité vybrat správnou rostlinu! Esence fungují úplně stejně. Všechny jsou úžasné, ale některé mají pozitivní účinky jen na někoho a jinému můžou ublížit.

Speciální okolnosti vyžadují speciální přístup

Jako u klasických léčiv, i tady platí, že speciální okolnosti si žádají speciální přístup. Neboli že zdravotní problémy a „nestandardní“ stavy vyžadují, abychom na ně brali ohled při používání esencí (a vlastně rostlin v jakékoliv podobě).

Takovým nejrozšířenějším problémem jsou různé alergie. Častokrát jsou alergie pouze projevem jiného problému a mohou být přechodné, ale je potřeba je vzít v úvahu. Diabetes, různé psychické choroby, epilepsie, to je jen dalších několik příkladů, kdy si musíme dávat větší pozor při používání esenciálních olejů. A pak samozřejmě je tu taky období těhotenství a kojení, i v té době je potřeba více hlídat, co a jak užíváme. Taky u dětí se situace má trochu jinak a je potřeba být o hodně opatrnější.

Ve všech těchto situacích jsme při používání esencí opatrní. Je vhodné se opravdu poučit, načíst informace z různých zdrojů a pochopit, jak různé esence a v nich obsažené látky působí. To je samozřejmě časově náročné, ale vyplatí se to. Nemusíme používat desítky různých esenciálních olejů, stačí si vybrat několik málo takových, které nám poslouží nejlépe.

Ale zase se z toho nezblázněme

O bezpečnosti esencí jsem četla různé články. Některé nám vypočítávají, že jedna kapka esence se vyrovná mnoha desítkám šálků odvaru a nebo mnoha lžičkám tinktury a že proto jsou esence nebezpečné. Neříkám, že ta příměra k šálkům není pravda. Jen říkám, že esenciální olej v naprosté většině případů nekonzumujeme (spousta US zdrojů však s konzumací počítá). Nejčastěji esenci vdechujeme, respektive vdechujeme vzduch, ve kterém se esence rozptýlila. To znamená, že si nedáme na posezení všech těch 40 šálků čaje, ale že vdechneme jen tolik aktivní látky, kolik by se našlo třeba ve třech šálcích.

U výrobků, které se aplikují na pokožku, se zase esence ředí. Běžně se uvádí, že 20 kapek esence odpovídá 1 ml. Když při slabší koncentraci použijeme 4 kapky esence na 100 ml oleje, tak to máme poměr 25 ml oleje : 1 kapka esence. Při dalších počtech zjistíme, že pokud si do pokožky vetřeme 1 ml takového produktu, je to vlastně 0,04 kapky. To je 1/25 z původního „hororového“ množství, což může být třeba ekvivalent šálku nebo šálku a půl bylinného čaje. Což ve finále znamená, že na nohy si namažeme tolik aktivní látky, kolik se najde v jednom (nebo 1,5) šálku čaje. A to se nám ještě část toho esenciálního oleje odpaří.

Na základě těchto výpočtů mi vychází, že ve většině případů to s tou nebezpečností není zas tak žhavé, pokud esence využíváme „normálně“. Daleko více by nás měly pálit syntetické parfémy, plastové výrobky (obojí narušuje hormonální rovnováhu) nebo třeba stres (má negativní vliv na všechno).

Obecně bych řekla, že pro běžného zdravého člověka esenciální oleje v přiměřeném množství nepředstavují žádné riziko. Ovšem takový běžný člověk musí vědět, kdy případně přestat :).

Čím více toho víme, tím lépe pro nás

Aromaterapie je úžasná věda a je stále více a více vidět, i přesto je ještě stále plná otazníků. Chci říct, do jejího seriózního výzkumu proudí poměrně málo peněz. Informace se tak někdy hledají ne zrovna jednoduše, velmi často jsou přínosnější mnohaleté zkušenosti než výsledky vědeckého bádání. A potom… čím více se o ní píše, tím více nepřesností i subjektivních názorů se šíří. Třeba téma fototoxicity ukazuje, že se přístupy a názory různí.

Pokud se chceme v oblasti použití esenciálních olejů povzdělat, počítáme s tím, že načteme spoustu materiálů a že v nich obsažené informace budeme muset dobře protřídit. Ale vyplatí se to. Já osobně se nechci spolehnout na názor jednoho člověka, ani deseti, ale radši si najdu dostatek informací pro to, abych si udělala dostatečně podložený názor sama a u některých věcí se musím smířit s tím, že nebudu vědět všechno a že můj názor se bude v čase díky zkušenostem měnit. Je to časově náročné, ale je to dobrá investice času, když si uvědomíme celkový přínos. Samozřejmě ne u všech esencí je potřeba sáhodlouze pátrat, pokud máme dobrý zdravotní stav. Ale jsou situace, kdy je dobrá informovanost důležitá, pokud esence chceme používat více.

A ještě pár témátek…

Fototoxicita

U některých esenciálních olejů se taky objevuje problém fototoxicity. Některé esence způsobí přecitlivělost naší pokožky na sluneční záření, což může mít za následek třeba nepříjemné spáleniny. Více o fototoxicitě se dozvíte tady.

Ještě je potřeba říct, že názory na to, který olej je a nebo není fototoxický, se mírně liší.

Pozor na domácí miláčky!

Velký vykřičník je ale na místě v případě zvířat. Některé esence ničí hmyz, jiné škodí domácím zvířatům. Proto pokud je máte nablízku a esence chcete hodně používat, dobře si je prověřte. (Od té doby, co mám anduláka, si dávám dost pozor)

Místo esenciálního oleje macerát, hydrolát… a nebo čajík!

Pokud máte dojem, že jsou na vás esence možná moc silné, můžete rozpustit třeba jen kapičku ve velkém množství základového oleje. A nebo pokud máte důvod se esencím vyhnout, ale nechcete se bylinek vzdát, můžete zkusit připravit třeba olejový macerát. Ten je mnohem slabší. Další skvělou alternativou jsou hydroláty. A nebo čaj! Při louhování čaje se navíc esence odpařují, ale je jich malé množství, takže je to bezpečnější způsob, jak si je dopřát.

Pokud vás napadá ještě něco, co souvisí s bezpečností, tak to můžete zanechat v komentářích :). Díky!