Doba použitelnosti esenciálních olejů

Doba spotřeby u esenciálních olejů

Esenciální oleje nemají neomezenou dobu použitelnosti. Je fajn se tímto tématem trochu víc zabývat, protože do značné míry je v našich rukách, jak dlouho nám lahvička esenciálního oleje může sloužit.

Tento článek nebude vyčerpávají a nebude kompletním průvodcem, bohužel. Jak víme, svět esenciálních olejů je poměrně neprobádaný a nikdo nám nedokáže dát odpovědi na všechny naše otázky. O to spíš zase použiju moji (lehce otřepanou) radu – používejme oči, nos a poslouchejme naše tělo.

Formální vs. teoretická vs. skutečná doba trvanlivosti

První věc, se kterou musíme počítat, je, že výrobce nebo prodejce uvádí na obale doporučenou dobu spotřeby. Ta je pouze doporučená a jejím uvedením výrobce/prodejce splňuje svoji zákonnou povinnost. Většinou se tato doba neshoduje ani s teoretickou, ani pak skutečnou trvanlivostí.

Teoretická trvanlivost je už blíže realitě. Její hodnoty najdeme v mnoha příručkách. Stanoveny byly různými způsoby, na základě výpočtů a jistě i zkušenostmi. Tady je třeba připomenout, že v mnoha případech se tato doba vztahuje k použití esenciálních olejů vnitřně nebo v rámci terapie. Speciálně v americké literatuře se mnoho bezpečnostních doporučení váže právě k vnitřnímu použití esenciálních olejů. Pokud něco už není vhodné ke konzumaci, může to stále výborně sloužit k jiným účelům. Při vnitřním užití je třeba rizika prostě vyhodnocovat přísněji.

Na druhou stranu, u nekvalitního nebo špatně skladovaného esenciálního oleje může být skutečná doba použitelnosti mnohem kratší.

Skutečná doba použitelnosti bývá, naštěstí, většinou ještě o něco dále. Odvíjí se od mnoha faktorů a do značné míry máme my sami vliv na to, jak dlouhá bude. Taky je ale na nás, jak situaci vyhodnotíme, my sami máte tu odpovědnost.

Co znamená zkažený esenciální olej?

I esenciální oleje podléhají zkáze. Asi nejzásadněji se na rychlosti “zkažení” podepíše kvalita. Pokud je například esenciální olej zředěný či jinak alterovaný, tato další substance se může zkazit brzo a znehodnotit celý produkt. Jako příklad bych uvedla třeba naředění esenciálního oleje nějakým rostlinným olejem. Nekvalitní rostlinný olej může žluknout třeba už za 3 měsíce a s sebou vzít celý produkt. Pokud tedy z lahvičky cítíme žluklost, znamená to, že je esenciální olej naředěný a zkažený.

Přidaná substance ale taky může měnit vlastnosti esenciálního oleje a způsobovat nežádoucí reakce.

Samotný esenciální olej však nežlukne. Může ale zoxidovat. Poznáme to nejspíš tak, že změní vůni, barvu nebo viskozitu (tekutost). Ovšem ani tyto změny nemusí být vždy projevem oxidace.

Zkažený esenciální olej většinou znamená dvě věci: částečnou či kompletní ztrátu terapeutických účinků a možnou zvýšenou dráždivost, v extrémních případech toxicitu. Často se můžeme setkat taky třeba s tím, že už prostě tak hezky nevoní a ztrácí smysl ho používat. Typické je to třeba pro citrusové esenciální oleje, které jsou vysoce těkavé a zkáze podléhají poměrně rychle.

Pokud se esenciální olej zakalí, rovněž to není dobrým znamením.

Pokud naši sbírku esenciálních olejů známe, poznáme, kdy se nám nějaký kousek zkazí.

Jak prodloužit esenciálním olejům životnost?

Na nás záleží do značné míry, jak dlouho budou esenciální oleje v kondici. Existují 4 základní faktory (nebezpečí), které musíme mít na mysli. Jsou to:

  • světlo
  • teplo
  • vzduch
  • vlhkost

Se všemi čtyřmi se nejlépe vypořádáme tak, že budeme skladovat naše esenciální oleje v tmavé skleněné lahvičce, budou dobře zašroubované a bez víčka je budeme ponechávat jen nezbytně dlouhou dobu. U některých se také vyplatí skladovat je v ledničce.

Zrající esenciální oleje

Některé esenciální oleje dokonce s léty zrají. Typickým příkladem je třeba pačuli, které se během let vůně vyvíjí, dle mnohých nosů k lepšímu. Někdy však zrání znamená sice lepší vůni, zato ale slabší terapeutické účinky.

Co se zkaženým esenciálním olejem?

Hodně záleží na míře “zkažení”. Esenciální oleje, které už nejsou ve formě, lze někdy použít do odvěžovačů vzduchu. Poměrně dobře je uplatníme taky třeba v čistících prostředcích nebo produktech pro boj s plísněmi.

Malé shrnutí:

Esenciální oleje mohou mít relativně dlouhou dobu použitelnosti. Skladujeme je dobře zašroubované v tmavých lahvičkách, ideálně na chladnějším místě. Všímáme si změny vzhledu – barvy, tekutosti, zakalení, a změny vůně.

Pokud esenciální olej začne nezvykle dráždit, pravděpodobně už není bezpečný k běžnému použití.

Standardně ty nejchoulostivější esenciální oleje vydrží 1-2 roky, ty ne příliš choulostivé (většina) 3-5 let, ty nejstabilnější 8 a více let.

Pro co nejbezpečnější používání (nejen) esenciálních olejů se vyplatí naučit se být citlivý k tomu, co vidíme a cítíme, a používat zkušenosti a rozum :).

Doba použitelnosti u esenciálních olejů (DIY kosmetika)

Seznam základních ingrediencí na výrobu kosmetiky (podle mě)

Seznam základních surovin na výrobu domácí kosmetiky

Seznam základních kosmetických ingrediencí jsem dávala dohromady už několikrát, ale… Ale během posledních asi tří měsíců jsem se snad tisíckrát vrátila do svých krabic s uloženými kosmetickými surovinami. Některé jsem vytahovala skoro pokaždé, ale jiné se za celou dobu z krabice ani nehnuly. Rozhodla jsem se proto dnešní článek věnovat té první skupině, se kterou jsem trávila celé dny a na jejichž základě ostatně vznikl i můj ebook. Následující přehled surovin by měl sloužit hlavně pro orientaci v začátcích, případně jako malý průvodce v okamžiku, kdy dáváme dohromady seznam na nákup ingrediencí a přemýšlíme, zda nám něco nechybí či nedochází.

1. oleje, másla a vosky

Oleje, másla a vosk jsou povinnou součástí zásob.

U olejů nám stačí mít tak dva kousky, jeden univerzální olej a jeden lepší do výrobků pro péči o obličej. Moje doporučení jsou třeba mandlový a arganový/jojobový/šípkový.

Z másel bych vyzdvihla dvě. Bambucké máslo je úžasné a krásně univerzální. Je vhodné pro péči o tělo i obličej, neucpává póry a léčí spoustu kožních chorob. Rozhodně patří mezi nejlepší kosmetické suroviny.

Kakaové máslo je taky moc fajn, pro někoho má ale už o něco užší použití. Je super do balzámů na rty i na tělo, do krémů, mastiček… S jeho omezeními se setkáme vlastně asi jen ve dvou směrech. Zaprvé, někdy může lehce barvit (záleží na druhu másla a týká se to hlavně deodorantů). Zadruhé, někomu při použití na obličej ucpává póry. Pokud by však někomu měly zůstat nevyužité zásoby, tak existuje snadné řešení – udělat z něj čokoládu, pralinky nebo lanýže.

Vosk je důležitý hlavně jako ztužovač do produktů s olejem. Takže třeba různé typy balzámů, tuhé deodoranty nebo rtěnky se bez něj neobejdou. Klasicky používáme vosk včelí, existuje ale řada rostlinných alternativ.

2. voda, případně hydroláty

Voda je často předmětem diskusí, protože není voda jako voda. Tradičně se do kosmetiky používá voda destilovaná. Potřebujeme totiž, aby naše ingredience byly bez kontaminace a obsahu nadbytečných minerálů. Problémem ale je, že volně prodejná destilovaná voda není spolehlivě sterilní. Mojí volbou je tak voda s nízkým obsahem minerálů nebo kojenecká voda. Je levná, prodávají ji všude a je relativně dost bezpečná.

Přidanou hodnotu nám pak nabídnou hydroláty (květové vody). Voní po výchozí surovině a převzaly do sebe i řadu jejích účinků. Růžová, vilínová nebo z pomerančových květů, to jsou nejčastěji používané květové vody. Hodí se tekutých deodorantů, do gelů a tonik, krémů a dalších emulzí. Samostatně je užijeme coby tonikum.

3. emulgátor

Stačí jeden jediný emulgátor a můžeme kouzlit – vyrábět krémy a mléka, případně další produkty dle charakteristik zvoleného emulgátoru.

Lze jen doporučit zvolení jednoho emulgátoru, se kterým se pak naučíme vyrábět všechno.

4. konzervant

Do produktů s vodní složkou se velmi doporučuje přidání konzervantu, který výrobek ochrání před nenechavými mikroby. Zase ideální je zvolit jeden univerzální konzervant, alespoň pro začátek.

5. jíl

Jíl patří mezi moje nejoblíbenější ingredience, dá se s ním vyrábět ohromná spousta produktů. Deodoranty, čistící produkty, dekorativní kosmetika, to je jen pár ukázek. Já osobně vidím jako volbu č. 1 bílý jíl – kaolín.

6. xanthanová guma

Xanthanová guma dělá z vody gel a dává formu mnoha výrobkům. Osobně ji používám čím dál tím častěji, všude tam, kde potřebuju zahustit vodu a nechci emulgovat.

7. esenciální oleje

Bez esenciálních olejů bychom se sice v nejhorším obešli, nebylo by to ale ono. Dávají našim produktům další účinky a taky krásnou vůni, dělají z kosmetiky větší zážitek.

Pro začátek bych doporučila výběr několika málo kousků, podle jejich účinků i přání našeho nosu. Moje doporučení? Třeba eukalypt, tea tree, levandule, pomeranč, máta, cedr, kadidlo, citronová tráva. Jelikož se jedná o extrémně koncentrované látky, je třeba sledovat možné kontraindikace.

8. alkohol

Alkohol hubí mikroby, proto ho využíváme k desinfekci pomůcek a obalů i konzervování některých výrobků. Také je ale vhodným rozpouštědlem řady látek, připravujeme s ním tinktury i v něm rozpouštíme esenciální oleje.

9. jedlá soda

Jedlá soda se proslavila hlavně svou schopností ničit bakterie. Je základní složkou mnoha deodorantů, přidává se taky třeba do zubních past a zásypů. Platí tady, že čím jemnější, tím snázeji použitelná.

 

Aby nebyl seznam nekonečný, omezila jsem ho jen na tyto suroviny. Pokud je máme v zásobě, měli bychom být schopní vyrobit naprostou většinu produktů, alespoň v jejich základní verzi. Další suroviny už pak slouží k vylepšení receptur a dodání specifických účinků tomu kterému výrobku.

Pokud máte nějaký tip na další hodně univerzální a široce použitelnou surovinu, klidně ji připište do komentářů.

PS: Judit z kosmetikahrou byla tak hodná a udělala takovou malou výkladní skříň právě s těmito surovinami v jejím eshopu. Najdete je všechny pěkně pohromadě tady.

Seznam základních surovin na výrobu domácí kosmetiky
Základní ingredience pro výrobu kosmetiky

Kniha: Levandule, Mirka Koníčková, Metafora

Recenze knihy Levandule od Metafory

Když mi byla nabídnuta k recenzi levandulová knížka od Metafory, zajásala jsem. Asi tušíte proč. Nenapadlo mě ale v tu chvíli, že se mi do rukou dostane sbírka kuchařských i kosmetických receptů, zrovna jako návodů na výrobu dekorací. A navíc od české autorky, takže o to větší radost jsem při listování knížkou měla…

První dojmy

S prvním listováním knihou vám svět zfialoví a skoro máte pocit, že tu levanduli i cítíte. Celá je totiž plná krásných levandulových fotek.

V rukou držíme paperback, ale z kvalitního materiálu. Uvnitř najdeme listy z pevného papíru komplet v barvě, plné fotek. Plné levandule. V mnoha podobách a chutích.

I přesto, že má knížka něco přes 120 stran, tak je skutečně nabitá atmosférou a inspirací.

Kniha o levanduli a všem, co o ní chceme vědět

Obsah knihy

Knihu bych rozdělila na dvě části. V té první najdeme všechno o levanduli jako takové. Velmi oceňuju přehled kultivarů, protože nám usnadní orientaci při výběru levandule. Zabývá se také pěstováním a sušením levandule a pár stran je věnovaných jejím léčivým účinkům.

V druhé části knihy už nalezneme konkrétní recepty a návody, rozdělené do třech kapitol – na kosmetiku, doplňky a dekorace a na recepty.

Výroba dekorací s levandulí

Co přesně v knize najdeme?

Na prvních zhruba 40 stránkách se podrobněji seznámíme s rostlinkou. S jejím významem v historii, s celkem 27 jejími kultivary, s otázkami týkajícími se jejího pěstování včetně stříhání a sušení. V závěru první části najdeme informace k jejím léčivým účinkům a způsobům, jak jich využít.

Druhá část už se věnuje konkrétním možnostem použití, návodům a receptům.

Recenze knihy Levandule od Metafory

Oddíl zaměřený na kosmetiku je asi nejkratší. V některých receptech, jako třeba těch mýdlových, se počítá s využitím polotovarů, kupříkladu v podobě mýdlové hmoty. Tu my doma můžeme připravit z našich vlastních mýdel. Recepty jsou dobrou inspirací na dárky, kterými můžeme snadno potěšit další milovníky levandule. To ostatně platí i pro další návody a recepty z knihy.

Kapitola věnovaná výrobě doplňků a dekorací prezentuje spoustu drobností, které můžeme vyrobit, abychom si uchovali krásu a vůni levandulových kvítků po celý rok.

Část s recepty je nejdelší a nejbarevnější. Najdeme v ní převážně sladké recepty na dobroty vhodné pro všední den i svátečnější příležitosti. Výborné je, že recepty počítají se surovinami z českých obchodů. Nenajdeme mezi nimi tak nic exotického, asi tou nejzvláštnější ingrediencí, co jsem objevila, je fialové potravinářské barvivo, které ale není nezbytné. Fotky jsou nádherné, o to víc recepty lákají k vyzkoušení.

Recepty s levandulí

Recepty s levandulí

Recepty s levandulí

Závěr?

Miluju levanduli a tahle knížka jí je plná. Když jí listujete, máte chuť vletět do levandulového lánu a nechat se opájet tou vůní. Bohužel pak se proberete a dojde vám, že takový lán je sakra daleko. Takže nakonec dojdete k závěru, že si uděláte levandulový krém a začnete vybírat recept na zákusek – zákusek s levandulí.

 

Knížku můžete omrknout tady. Na foodnotes určitě přistane nějaký levandulový recept, mňam!

A Metafoře velmi děkuju za tuhle fialovou nádheru.